Hlavní Menu > Čínsko-české vztahy > politické styky > kontakty
Rozhovor velvyslance Tang Kuo-qianga s deníkem Právo

2004-10-06 00:00

Půjčka na oplátku je jednou z čínských tradic

    Velvyslanec Čínské lidové republiky Tchang Kuo-Čchiang řekl Právu

    Letos na jaře navštívil Čínu – na rozdíl od svého předchůdce ve funkci – prezident Václav Klaus. Vyplývá z toho, že ČLR oplátkou za evidentní oteplení vztahů vyšle do Prahy svoji „jedničku" Chu Ťin-tchaa?

    Přesně před 55 lety, 6 října, tedy šestý den po založení Čínské lidové republiky, Peking a Praha navázaly diplomatické styky. Vzájemné vztahy prošly mnoha složitými zkouškami, ale v podstatě se stále posouvaly vpřed. Návštěvy na vysoké úrovni hrají vždy důležitou úlohu a cesta prezidenta Klause do Číny vytvořila novou šanci. Půjčka za oplátku je jednou z čínských tradic. Jsem přesvědčen, že společně se nám určitě podaří nastartovat normální mechanismus pravidelných vzájemných návštěv na nejvyšší úrovni a že v duchu rovnoprávnosti, vzájemných výhod a nevměšování se do vnitřních záležitostí budeme nadále rozvíjet přátelské vztahy a spolupráci.

    Dlouhodobě žhavou aktualitou je pasivní obchodní saldo ČR vůči Číně. Výstavba dalších bloků elektrárny Šen-tchou, kde se naše podniky již dobře zapsaly, i přes úctyhodnou sumu nových investic tento problém nevyřeší. Co tedy s tím ?

    Podle naší statistiky činil loni objem obchodu mezi Čínou a ČR 1,58 miliardy dolarů. Letos možná překročí dvě miliardy. Čínské údaje potvrzují, že český export do Číny se v posledních dvou letech zvýšil o celých sto procent, což výrazně překročilo tempo čínského vývozu do ČR. To je jistě dobrá zpráva.

    Nevyrovnaná obchodní bilance však má své důvody, mezi které v první řadě patří: vyvážené čínské zboží je cenově konkurenceschopné a pružně se přizpůsobuje nárokům různých vrstev zákazníků v Čechách – proto také vývoz do ČR rychle narůstá; české zboží, hlavně zařízení pro elektrárny, automobily a podobně, se na čínském trhu potýká se skutečně silnou konkurencí; čínští spotřebitelé mnohdy nemají o českém zboží dostatek potřebných informací a české společnosti nemají dostatek poznatků o čínském trhu. A tak se český vývoz do Číny zbytečně zpožďuje.

    Zkuste tedy našim podnikům konkrétně poradit.

    Podle mého názoru je normální, že mezi dvěma zeměmi existuje v mezinárodním obchodu určitá nevyrovnanost. Čínská strana se však nesnaží o velké pozitivní saldo, ale naopak o plynulý nárůst vzájemného obchodu a jeho postupné vyvážení. Těšilo by nás, kdyby české společnosti posílily svou propagaci a podnikání na čínském trhu, více seznamovaly naše zákazníky se svými novými výrobky a rozšiřovaly vývoz. Mohu je ujistit, že Čína bude dovoz z ČR nadále aktivně podporovat.

    Můžete říci, kdy ČLR jako nový člen Světové obchodní organizace (WTO) zruší kvóty na dovoz aut ze zahraničí? Jistě víte, že německá automobilka Volkswagen chce prodávat v Číně až 50 tisíc škodovek – konkrétně octavií – ročně.

    Podle slibu, který Čína dala při vstupu do WTO, by měl být systém kvót na dovoz aut po přechodném období zrušen k 1. lednu 2005. Plné otevření trhu pak umožní, aby česká strana díky rostoucí kvalitě a službám v oblasti prodeje zvýšila svůj podíl vývozu automobilů do naší země.Také bych si přál, aby se v Číně co nejdříve rozběhl projekt montáže oktávií.

    V poslední době se přetřásá problém různě ventilovaných stížností čínských občanů na komplikace s udělováním českých víz. Cítíte potřebu podobné nářky podpořit?

    Všestranné a zdravé mezistátní vztahy se nedají rozvíjet bez přátelských výměn a různých dalších kontaktů. Podporujeme zdokonalení vízového systému a zjednodušení formalit, které by vedly ke zrychlení při vyřizování služebních i soukromých cest na základě reciprocity.

    Přejděme k Tibetu. Objevily se zprávy, že v září navštívila Čínu již potřetí od roku 2003 – skupina dalajlámových emisarů, v jejímž čele byl opět Lodö Gjari. Tibeťané kolem dalajlámy označovali předchozí cesty jako příležitost k „budování důvěry". Jak se dívá Peking na význam poslední návštěvy?

    Politika ústřední vlády Číny vůči Tibeťanům v zámoří je trvalá, tzn. „vlastenci jsou z jedné rodiny, na vlastenecký čin není nikdy pozdě". Příslušný orgán naší vlády schválí každoročně cestu velkému počtu Tibeťanů, kteří si přejí vlast prohlédnout. Jsou mezi nimi i ti, kteří mají bližší styky s dalajlámou. To jim totiž pomůže lépe poznat skutečný rozvoj země a situaci, Lodö Gjari – a s ním ještě další tři osoby – navštívil své příbuzné v Tibetu a podíval se do provincií Kuangtung. S´-čchuan a Che-pej, a neopominul Peking, kde ho přijali představitelé ústředních orgánů.

    Oficiální čínská média někdy budí dojem, jako by válka s ostrovním Tchaj-wanem byla na spadnutí. To by Peking opravdu riskoval novou občanskou válku v době, kdy ekonomika ČLR roste o devět procent a kdy se tchajwanské investice na pevnině odhadují na více než sto miliard dolarů?

    Na světě existuje jediná Čína, což znamená, že kontinentální Čína a Tchaj-wan spolu tvoří jednu Čínu. Čínská svrchovanost územní celistvost se nedají oddělit. Vždy jsme vycházeli z toho, že by tchajwanská otázka měla být vyřešena cestou mírového sjednocení na základě principu „jeden stát, dva systémy". Za předpokladu celistvosti jedné Číny lze jednat o všech otázkách. S upřímnou vůlí a nasazením se snažíme o mírové sjednocení a v žádném případě také nebudeme zastrašovat své tchajwanské spoluobčany. Jde ale o některé zahraniční síly, které se snaží zasahovat do procesu sjednocení Číny, a také o separatisty z Tchaj-wanu, jejichž činnost směřuje naopak k osamostatnění ostrova. Budou-li tito činitelé vážným způsobem působit na rozštěpení vlasti, pak je čínský lid odhodlán jejich záměry zmařit.

    Chu Ťin-tchao převzal koncem září i třetí nejdůležitější funkci: je nyní nejen prezidentem a šéfem strany, ale také předsedou mimořádně vlivné Ústřední vojenské komise (ÚVK). Je to fakticky první klidný převod moci od roku 1949. Znamená to, že se schyluje i k politickým reformám a že události na Tchien-an-men 1989 se už nebudou opakovat?

    Čtvrté plenární zasedání 16. sjezdu KS Číny, které se konalo 16. – 19. září v Pekingu, mělo historický význam. Schválilo jednak rozhodnutí „o poslední akceschopnosti strany", jednak převod funkce předsedy ÚVK z rukou Ťiang Ce-mina na ChuŤ in-tchaa. Tím se dokončilo „střídání starého novým" a rovněž i klidný převod moci mezi nejvyššími činiteli naší strany, státu a armády. A to při dodržení systému, že strana armádu plně ovládá.

    Čínská reforma je ale všestranná a zasahuje do různých oblastí. Prosazujeme reformu nejen ekonomického, ale i politického systému. Zdokonalujeme systém socialistické demokracie s tím, že občanská a politická práva a základní svobody jsou zajištěny zákonem. V posledních letech dosahujeme výrazných výsledků, což mohu dokumentovat i tím, že Čína již přistoupila k 21 mezinárodním smlouvám o lidských právech.



< Suggest To A Friend >
 
     <Print>