Čína udrží rovnoměrné tempo růstu

    Před pětapadesáti lety byly navázány diplomatické styky mezi tehdejším Československem a Čínskou lidovou republikou. Vztahy prošly řadou výkyvů. Od těsné spolupráce v počátcích přes odcizení v důsledku politických rivalit až k nynější normální spolupráci. V každém případě nabývají zejména ekonomické vztahy velkého významu už proto, že jsou na mnohem nižší úrovni, než jsou vztahy s jinými zeměmi.

    Čína dokázala za čtvrt století reforem to, nač potřebovaly jiné země s lepšími výchozími podmínkami mnohem delší čas. V každém případě jde o nejdynamičtější světovou ekonomiku, která se blíží výkony těm nejvyspělejším státům světa. Jak vidíte vývoj vy?

    Je pravda, že se díky reformám a otevření se světu značně zvýšila ekonomická výkonnost, a tím i síla celého národa. Ale Čína je stále ještě rozvojovou zemí, není supervelmocí. V naší zemi žije 1,3 miliardy lidí. Hospodářský základ je stále slabý, výroba není rozvinutá a rozvoj není rovnoměrný. I když jsme se v hodnotě hrubého domácího produktu ve výši 1400 miliard dolarů dostali na šesté místo na světě, při podílu HDP na hlavu to dělá jen tisíc dolarů. To znamená, že se umisťujeme kolem stého místa na světovém žebříčku. Teď máme plán pro příštích dvacet let. Do roku 2020 chceme, aby hodnota HDP vzrostla na 4000 miliard dolarů a podíl na hlavu zhruba na 3000 dolarů. Ale i když se bude Čína rozvíjet současným tempem, tak za padesát let dosáhneme jen úrovně středně rozvinutých zemí.

    Jisté je, že mnohé státy hledí na hospodářský rozvoj Číny jako na své ohrožení. Mluví se o „vysavači", který ze světových trhů odčerpává suroviny i finance. Celý svět sleduje s napětím snahy vlády o „měkké přistání ekonomiky", tedy pozvolné přibržďování dynamiky růstu. Jaký je stav a jaké jsou vyhlídky?

    V posledních letech se sice v Číně udržuje vysoký růst hrubého domácího produktu. Ale přitom Čína vytváří pouze 3,9 procenta světového hospodářského výkonu. To znamená zhruba jen třetinu příspěvku Japonska a pouhou desetinu výkonu Spojených států. Na světovém obchodu se podílí 5,1 procenta. Ale Čína je velkou rozvojovou zemí, její růst rozhodně přispěje k růstu světové ekonomiky. Čína se stane jednou z hlavních obchodních zemí v globálním měřítku. V následujících třech letech překročí náš dovoz objem tisíce miliard dolarů. Bude to šance pro všechny země, impuls pro dynamiku světové ekonomiky.

    Ale pravdou je, že Čína dnes přijímá prakticky každý týden jednu miliardu přímých zahraničních investic, tedy 53 miliard dolarů ročně. To je nejvíce na světě a více, než získávají Spojené státy.

    Je pravda, že loni Čína přilákala nejvíce zahraničních investic, ale investice rostly i v jiných částech světa, zejména v asijsko-tichomořské oblasti. Také investice ve Spojených státech jsou stále na vysoké úrovni. Snažíme se o zlepšování investičního prostředí. V důsledku toho, u nás investovaly téměř všechny firmy stojící na prvních pěti stech příčkách nejznámějších a nejsilnějších světových firem. Mnohé investovaly i do výzkumných středisek. Naše vláda podporuje silné domácí podniky při investicích v zahraničí. S rozvojem hospodářství se tak Čína stane jedním z nejdůležitějších globálních investorů.

    Ovšem trvalý růst znamená také trvalý nárůst spotřeby surovin. A při velikosti ekonomiky se opravdu mluví o vaší zemi jako o „vysavači" trhů.

    Loni byla Čína skutečně zemí, která dovážela nejvíce ropy po Spojených státech.. Nyní se celosvětově těží zhruba tři miliardy tun ročně, z toho USA spotřebovávají celou jednu miliardu tun. My dovážíme zhruba 300 miliónů tun, což je jen desetina celosvětové produkce a třetina toho, co potřebují Spojené státy.

    Mezi ekonomy se už stalo mantrou varování před přehřátím čínské ekonomiky a i my sledujeme snahy vlády o utlumení překotného růstu. Jak vidíte situaci vy?

    Ano, loni v druhém pololetí se objevily známky přehřátí ekonomiky. Například v důsledku vysokých investic z veřejných prostředků. Teď se snažíme o korektury a používáme makroekonomické nástroje k zabezpečení stabilního, byť vysokého hospodářského růstu.

    K obchodním vztahům mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. Jisté je, že jsou značně nevyrovnané a to v neprospěch české strany. Přitom se ale statistiky o obchodu liší. V čem je příčina?

    Podle našich statistik dosáhl loni vzájemný obchod objemu 1,58 miliardy dolarů. Letos možná překročí hranici dvou miliard dolarů. Podle statistických údajů čínské strany vzrostl český export do Číny v posledních dvou letech o sto procent, a překročil hodnotu čínského vývozu do Česka. To vítáme. Pokud jde o nevyváženost obchodu, hlavní důvody jsou následující. Čínské vývozní zboží je sortimentní a cenově konkurenceschopné, tedy přizpůsobuje se požadavkům různých skupin zákazníků v Čechách. V případě českého vývozu jde hlavně o investiční zboží, například pro energetiku, automobily a podobně. Toto zboží naráží v Číně na silnou mezinárodní konkurenci. Čínští spotřebitelé také nemají dostatek informací o českém zboží. To jsou hlavní příčiny, které omezují růst vývozu českého zboží do Číny. Pokud jde o různé statistiky. Ano, rozdíly jsou. Česká strana započítává do dovozu z Číny také reexporty. Tím vzniká velké pozitivní saldo na čínské straně, které je mnohem vyšší, než jaké vykazují čínské statistiky. Ale musím zdůraznit: My opravdu neusilujeme o velké přebytky, to nakonec neposlouží nikomu. Chceme vyrovnaný obchod. Cestu k tomu vidíme v lepší propagaci českých firem na čínském trhu, aby seznamovaly čínské zákazníky se svou nabídkou. Pokud jde o Čínu, budeme aktivně podporovat dovoz z České republiky.

    Nicméně, jen několik českých podniků, které měly v Číně tradici i proto, že pomáhaly zakládat průmysl v Číně, se pokusilo o založení společného podniku ve vaší zemi. Ale jen málo jich uspělo. V čem je podle vás příčina neúspěchu?

    Máte pravdu, že jen málo podniků z Česka, které investovaly v Číně, uspělo. Přitom zájem tu je. Podle mých informací, kromě podniku Škoda Energo, která má u nás úspěšný společný podnik, je úspěšných ještě několik dalších. Například společnost AGS ze SecoGroup založila společný podnik na výrobu podložek motorových válců a hospodaří velmi úspěšně. Roční objem prodeje už překročil deset miliónů dolarů. Nebo podnik obuvnického strojírenství Prefix má v Číně úspěšný společný podnik. A teď, pokud vím probíhají další jednání mezi českými a čínskými partnery. Prostě máme zájem o příchod českých firem. Otevírají se pro ně sektory energetiky, ochrany životního prostředí a strojírenství vůbec. Podle mne je nejdůležitější správný výběr partnerů na obou stranách. A to chce jedno: zlepšovat vzájemné poznání.