Hlavní Menu > O Číně
EKONOMICKÝ VÝVOJ

2009-12-02 13:27

   1.října 1999 si ČLR připomněla 50 let slavné, třebaže někdy i velice složité existence, za níž došlo v čínské společnosti k obrovským změnám. Před vznikem Nové Číny v roce 1949 bylo dosaženo následující nejvyšší roční produkce hlavních průmyslových a zemědělských komodit: 445 tisíc tun příze, 2.79 miliard ?! metrů tkanin, 61.88 milionů tun uhlí, 320 tisíc tun ropy, 6 miliard kwh elektrické energie, 150 milionů tun obilnin a 849 tisíc tun bavlny. Od založení ČLR, zvlášť v posledních 20 letech po vyhlášení politiky ekonomické reformy a otevření se světu v roce 1978, dosáhla Čína obrovských úspěchů v budování čínské ekonomiky a rozvoji společnosti. V roce 1998 činil hrubý národní důchod 7 955.3 miliard jüanů, což představuje 6.4 násobný nárůst proti roku 1978 ve srovnatelných cenách. Produkcí některých důležitých zemědělských a průmyslových komodit jako obilovin, bavlny, masa, jedlého oleje, uhlí, ocele, cementu, tkanin a televizorů Čína z někdejších zaostalých pozic zaujala první místo na světě.
   13.sjezd KS Číny, konaný v roce 1987, vycházeje z teorie předsedy strany Teng Siao-pchinga o budování socialismu s čínskou specifikou přijal strategii tří etap ekonomického rozvoje Číny. V první etapě se mělo dosáhnout dvojnásobku hrubého národního důchodu ve srovnání s r.1980 a skoncovat tak s nedostatečnou produkcí potravin a oblečení - tento úkol byl v podstatě splněn koncem 80.let. V druhé etapě se mělo dosáhnout čtyřnásobku hrubého národního důchodu do konce století, k čemuž čínská vláda zpracovala 9.pětiletý plán ekonomického a společenského rozvoje na léta 1996-2000, který byl s velkým předstihem splněn již v roce 1995. Tento plán vycházel z toho, že v roce 2000 stoupne počet obyvatel Číny ve srovnání s r.1980 o dalších 300 milionů a stanovoval úkol zvýšit celkovou životní úroveň lidí natolik, aby byla v podstatě odstraněna chudoba, dále pak urychlit vytváření moderního podnikového systému a zahájit budování základů socialistické tržní ekonomiky. Pro třetí etapu vláda zpracovala dlouhodobé cíle do roku 2010, které stanovují zdvojnásobení hrubého národního důchodu ve srovnání s rokem 2000, aby se ještě více zvýšila celková životní úroveň lidí a víceméně se dokončila výstavba socialistické tržní ekonomiky. Splnění těchto cílů bude znamenat další velký pokrok v rozvoji čínských produktivních sil, v celkovém posílení země a životní úrovně čínského obyvatelstva. V Číně dojde k historickým sociálním a ekonomickým změnám, které položí pevné základy pro další modernizaci země.
   
VYTVOŘENÍ EKONOMIKY RŮZNÝCH DRUHŮ VLASTNICTVÍ
   Před přijetím politiky reforem a otevření se světu měla Čína ekonomiku jednotného veřejného vlastnictví, která se ukázala být nedostatečně vitální. Od nastoupení nového politického kurzu čínská vláda v ekonomické oblasti podporuje rozvoj různorodých typů vlastnictví, přičemž preferuje vlastnictví veřejné. Výsledkem je, že ekonomika soukromého i veřejného sektoru se prudce rozvíjí. Koncem roku 1997 bylo v Číně registrováno 29 470 000 průmyslových a obchodních podniků v individuálním a soukromém vlastnictví s 65 870 000 zaměstnanců, 236 000 společných čínsko zahraničních podniků, družstevních podniků a podniků zahraničních se zahraničním kapitálem ve výši 303 miliard jüanů, 680 000 akciových společností a akciových družstevních podniků s kapitálem ve výši 1 730 miliard jüanů. Nárůst a prudký rozmach těchto podniků sehrává důležitou roli z mnoha hledisek, z nichž nejdůležitější je zlepšování podmínek každodenního života obyvatel Číny, zajištění nedostávajících se finančních investičních prostředků a zavádění pokročilých zahraničních technologií spolu s využitím zkušeností zahraničních řídících pracovníků. V témže období došlo k dalšímu posílení kontroly výslednosti fungování podniků veřejného sektoru. V roce 1997 činil podíl tohoto sektoru na celkovém hrubém národním důchodu 75.8 %. V současné době je v podstatě dotvořený model vzájemného fungování různorodého vlastnictví s vlastnictvím veřejným jako oporou ekonomického rozvoje země.

TREND KE KOORDINOVANÉ EKONOMICKÉ STRUKTUŘE
   Slabým článkem čínské ekonomiky do roku 1978 bylo zemědělství a nevyvážený poměr mezi lehkým a těžkým průmyslem. V zájmu větší koordinace, optimalizace a vyváženosti čínské ekonomiky byla od roku 1978 přijata celá řada politických rozhodnutí a opatření, kterými došlo k upřednostnění rozvoje lehkého průmyslu, rozšíření dovozu vysoce kvalitního spotřebního zboží, posílení výstavby průmyslových podniků prvovýroby a zaměření pozornosti na rozvoj terciární sféry. Prokazatelně se výrazně zlepšily vzájemné vazby mezi různými průmyslovými odvětvími a v nich samotných, podíl těžkého průmyslu na celkové produkci se snížil, zatímco podíl lehkého průmyslu a terciární sféry vzrostl. Dříve celkový růst čínské ekonomiky určoval těžký a lehký průmysl, teď se těžiště přesunulo do lehkého průmyslu a terciární sféry. V současnosti hlavním motorem prudkého rozvoje čínské ekonomiky je lehký průmysl.
   Mění se celková národohospodářská struktura země a obrovské změny probíhají i uvnitř jednotlivých hospodářských odvětví. Zatímco v zemědělské sféře došlo k snížení podílu komodit vyloženě zemědělského charakteru, produkce lesnicko-dřevařská, pěstování dobytka a rybářství vzrůstá. Struktura lehkého a těžkého průmyslu přešla od typu lehce zdůrazňujícího spotřební kompenzace k typu tvrdě prosazujícímu orientaci na investice. V terciární sféře došlo k snížení podílu v tradičních oborech jako jsou komunikace, doprava a obchod, ale velice prudce narostl podíl nemovitostí, bankovnictví, pojišťovnictví a telekomunikací.

EKONOMICKÁ RESTRUKTURALIZACE
   3.plenární zasedání 11.ústředního výboru KS Číny, konané v roce 1978, rozhodlo o položení důrazu na socialistickou modernizaci a uskutečňování politiky reforem a otevření se světu. Reformy začaly na venkově, kde byl postupně zavedený kontraktační systém, svazující platy s rozsahem produkce, a dvoustupňový systém řízení, v němž se prolnuly centralizační a decentralizační aspekty. Zároveň se postupně upustilo od centrálních a předepisovaných nákupů zemědělských a vedlejších produktů, přičemž u většiny z nich se přestaly kontrolovat jejich ceny. Tyto modifikace zemědělského systému spolu s rozvojem diversifikačních operací a činností obecních podniků podnítily zájem rolníků na výrobě. 3.plenární zasedání 12.ústředního výboru KS Číny v roce 1984 přijalo rozhodnutí o restrukturalizaci ekonomického systému, což signalizovalo rozšíření reforem do oblasti měst. V roce 1992 konaný 14.sjezd KS Číny přijal teorii předsedy Teng Siao-pchinga o budování socialismu s čínskou specifikou jako řídící princip čínské politiky a jako cíl ekonomické reformy stanovil vybudování systému socialistické tržní ekonomiky. Obsah reforem je možno v zásadě shrnout následovně:
    - přijetí řady zásadních makrorozhodnutí a kontrolních opatření k důsledné realizaci reformy ve všech jejích aspektech
    - při rozvoji všech forem vlastnictví bude nadále hlavní formou vlastnictví veřejné
    - mechanismus fungování státem vlastněných podniků bude dál transformovaný tak, aby to odpovídalo požadavkům tržní ekonomiky
    - vlastnická práva a zodpovědnost podniků bude jasně stanovena a funkce státu bude oddělena od funkcí podniků, jejichž řízení se zvědečtí
    - v zemi bude vytvořen otevřený a jednotný tržní systém, který spojí trhy měst a venkova a vytvoří podmínky pro reciproční propojení čínského a zahraničních trhů, přičemž bude prosazována optimalizace rozmístění investic
    - změní se funkce vlády při řízení ekonomiky vytvořením optimálního makroregulačního systému, v němž budou hlavní roli sehrávat nepřímé prostředky řízení
    - vytvoří se takový systém rozdělování státních prostředků, který bude založený na dosahovaných pracovních výsledcích, přičemž se bude upřednostňovat efektivnost a v úvahu se bude brát i čestnost při nakládání s nimi
    - k povzbuzení rozvoje čínské ekonomiky bude vytvořený několikastupňový systém sociálního zajištění.
    15.sjezd KS Číny v roce 1997 zdůraznil názor, že sektor neveřejného vlastnictví je důležitou neoddělitelnou součástí čínské socialistické ekonomiky. Povzbuzování základních produkčních faktorů jako je kapitál a technologie a spoluúčast na rozdělování zisků umožňuje reformě čínského ekonomického systému, aby postupoval ještě rychleji. V roce 1998 probíhala realizace reforem po všech stránkách velice dobře a bylo dosaženo velkého pokroku při řešení některých obtížných problémů. Tak například se velkého pokroku dosáhlo při prohlubování reformy oběhového systému obilovin, reformy fungování podniků ve státním vlastnictví a reformy bankovního systému. Byly navrženy reformy systému hospodaření s byty a zdravotního pojištění a zformulovány plány reforem investiční politiky, bankovnictví, finančního a daňového systému. Hladce proběhly institucionální změny ve Státní radě a i v tomto orgánu byly dosaženy významné výsledky. V současnosti je v Číně dotvořený systém socialistické tržní ekonomiky, došlo k očividnému zvýraznění základní funkce trhu při rozdělování prostředků a zformoval se základní makroregulační rámec a kontrolní systém. Navíc došlo ke změně formy ekonomického růstu z extenzivního na intenzivní typ. Do roku 2010 se v Číně podaří vytvořit funkční socialistickou tržní ekonomiku, která dosáhne zralosti do roku 2020.





< Suggest To A Friend >
 
     <Print>