Založením ČLR v
r.1949 tělesná kultura a sport v
Číně vstoupily do nové historické
éry. Od března 1959, kdy se Žong Kuo-tuan
stal mistrem světa na 25.mistrovství světa ve
stolním tenisu v Německu, do r.1998
čínští atleti a sportovci získali
prvenství v 1 143 soutěžích na
olympijských hrách, mistrovstvích světa
a světových pohárech. Čína, jedna z
nejúspěšnějších asijských
zemí v oblasti tělesné kultury, se stále
více prosazuje jako úspěšná
země při mezinárodních sportovních
soutěžích.
Po
celých 50 let velice záslužnou činnost v
oblasti tělesné kultury vyvíjí
Všečínská federace sportů,
která se mimo jiné zasloužila i o to, že
státem vyhlášenou normu sportovní
zdatnosti v průběhu let splnilo kolem 1 miliardy
čínských obyvatel. V posledních 20
letech se způsoby a formy sportovního
vyžití hodně rozšířily. V
r.1983 začala pracovat Čínská
společnost sportů pro starší občany
a další sportovní organizace. Na
počátku r.1995 čínská vláda
vyhlásila plán péče o zdraví
všeho obyvatelstva, podle kterého by se
každý měl alespoň jednou denně
věnovat nějakému tělesnému
cvičení, naučit se aspoň dvěma
způsobům upevňování zdraví a
jednou za rok podstoupit tělesnou prohlídku. V
srpnu 1995 byl také přijat tomu
odpovídající zákon.
Ve světě jsou dobře známy a
vysoce hodnoceny výkony čínských
sportovců a sportovkyň ve stolním tenisu,
gymnastice, volejbalu, zápase, atletice,
plavání a skocích do vody, badmintonu,
krasobruslení, lyžování a
dalších sportovních
odvětvích.
Na popud
předsedy Mezinárodního olympijského
výboru Juana Antonia Samaranche se v
Číně v r.1995 konal cyklistický
závod, kterého se zúčastnilo přes 1
milion soutěžících ve 107
čínských městech, což bylo
zástupcem předsedy MOV hodnoceno jako naprosto
ojedinělá světová sportovní
událost. Život na sportovištích nebyl
nikdy tak čilý jako v současnosti,
zvláště pak ve městech. Je to vidět
na koupalištích či v bazénech, na
hřištích, ve fitness centrech, v horské
pěší turistice a jinde. Ročně
přibývá 2 % lidí, kteří se
věnují sportu.
Důležitou součástí
sportovních aktivit jsou některé
tradiční sporty, patřící
zároveň ke kulturnímu odkazu minulosti. Je
jich na 1 000 druhů a pěstují je hlavně
národnostní menšiny. Patří sem
mongolské zápasy, lukostřelba a jízda na
koni, tibetské závody jaků, kirgizské
honby dívek, závody v bězích na
chůdách, závody dračích lodí,
závody v pouštění draků,
různé taneční závody a
další a další.
ČÍNA A OLYMPIJSKÉ HRY
Před rokem 1949 se Čína
zúčastnila olympijských her pouze
třikrát (1932, 1936 a 1948) a nezískala
žádnou medaili. Po r.1949 se zreorganizovala
někdejší Všečínská
sportovní asociace ve Všečínskou
federaci sportů (Čínský olympijský
výbor) a začala v Číně propagovat
olympijské hry a jejich ideály.
V říjnu 1979 na zasedání
výkonného výboru MOV (VV MOV) v japonské
Nagoji zaujala Čína v Mezinárodním
olympijském výboru své legitimní
místo V r.1981 byl zástupce Číny Che
Čen-liang zvolen členem MOV, v r.1985 členem
VV MOV a v r.1989 místopředsedou MOV. Tyto
události svědčí o tom, že vztahy
Číny a MOV vstoupily do nové etapy.
V r.1984 se čínská
sportovní delegace s 353 členy
zúčastnila 23.olympijských her v Los Angeles.
Čínští sportovci získali 15
zlatých, 8 stříbrných a 9
bronzových medailí v 16 závodech, jichž
se zúčastnili. Bylo to poprvé, kdy
Čína získala zlaté olympijské
medaile a co do počtu zlatých medailí stanula
na 4.místě. Na 25. i 26.olympijských
hrách získali Číňané 16
zlatých medailí a opět obsadili
čtvrté místo v počtu zlatých
medailí.
Čínská vláda vyvinula a
vyvíjí velké úsilí při
rozvíjení mezinárodních sportovních
styků. V současnosti se mezinárodních
sportovních událostí
každoročně zúčastňuje kolem 30
000 Číňanů při více než 2
000 soutěžích a zápasech. Čína
úspěšně zorganizovala průběh
11.asijských sportovních her, 3.asijské
zimní hry, 1.východoasijské hry,
6.dálněvýchodní a jihopacifické hry
tělesně postižených a jiné
sportovní soutěže. Vedle toho Čína
aktivně podporuje členské země MOV, mimo
jiné postavila ve více než 30 zemích
přes 50 sportovních stadionů a
tělocvičen. V r.1999 podala žádost o
uspořádání olympijských her v
r.2008 v Číně.