Hlavní Menu > O Číně
POLITICKÝ SYSTÉM

2009-06-02 13:27

ÚSTAVA
   Státní zřízení a orgány státní moci byly v začátcích existence ČLR definované ve Společném programu Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS), přijatém na svém prvním zasedání v září 1949, na němž bylo rozhodnuto o vyhlášení Čínské lidové republiky. Tento dokument plnil funkci ústavy až do roku 1954, kdy se po volbách sešlo první Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) a spolu s dalšími zákonodárnými akty schválilo také první ústavu ČLR. Nová znění ústavy byla následně tímto orgánem přijata v roce 1975 a 1978 a do současnosti platná ústava v roce 1982.
   Současná ústava má 138 článků. Po preambuli následují čtyři hlavní oddíly ústavy: obecné principy, základní práva a povinnosti občanů, orgány státní moci a státní vlajka, znak, hymna a hlavní město ČLR. Ústava obsahuje ustanovení o rovnosti občanů před zákonem a zaručuje základní práva občanů, jimiž jsou právo volit a být volen, právo svobody názorů a projevu včetně svobody náboženského vyznání, právo shromažďování, právo na osobní nedotknutelnost a nedotknutelnost obydlí, právo na listovní tajemství, právo podávat návrhy, připomínky a stížnosti k činnosti jakéhokoli státní orgánu nebo státního činitele, právo na práci, odpočinek a podporu státu a veřejnosti ve staří, nemoci nebo invaliditě, právo na vzdělání a právo zabývat se tvůrčí vědeckou, literární a uměleckou činností. Ústava zaručuje ženám stejná práva a možnosti společenského uplatnění.

ORGÁNY STÁTNÍ MOCI
   Ústava vyhlašuje, že všechna moc patří lidu. Orgánem, jehož prostřednictvím se tato moc uplatňuje, je Všečínské shromáždění lidových zástupců a shromáždění lidových zástupců příslušných stupňů. Systém lidových shromáždění je tak základem čínského politického systému.
   Poslanci lidových shromáždění na příslušných úrovních jsou voleni a za svou činnost nesou zodpovědnost voličům, kteří vůči nim mají právo kontroly. Reprezentují příslušně široké spektrum voličského okruhu, takže jsou mezi nimi zástupci všech národností, profesí, regionů, společenských tříd a vrstev. Protože pocházejí z lidu, udržují úzké vztahy se svým voličským zázemím a přihlížejí k názorům a požadavkům lidí. Při zasedáních lidových shromáždění a rozhodování o závažných záležitostech mohou tak tlumočit jejich stanoviska a přijaté závěry pak realizovat. Tímto způsobem je zajištěno prezentování veřejného mínění a podnětů obyvatel, kteří tak zároveň prostřednictvím lidových shromáždění realizují právo ovlivňovat politické, ekonomické a sociální záležitosti.
   Jako příklad uvádíme složení 8.Všečínského shromáždění lidových zástupců, zvolených na období od roku 1993 do roku 1998. Z 2 978 poslanců bylo 332 dělníků (11.15 %), 280 rolníků (9.4 %), 649 intelektuálů (21.79 %), 842 řídících pracovníků (28.27 %), 572 zástupců různých demokratických stran nebo bezpartijních (19.21 %), 267 příslušníků Čínské lidové osvobozenecké armády (8.97 %) a 36 Číňanů, kteří se do vlasti vrátili ze zahraničí (1.21 %). Z celkového počtu bylo 626 žen (21.02 %) a 439 poslanců zastupovalo všech 55 národnostních menšin (14.74 %).

SYSTÉM SPOLUPRÁCE MNOHA POLITICKÝCH STRAN A POLITICKÝCH KONZULTACÍ
   Čína je zemí s mnoha národnostmi a mnoha politickými stranami. Než dojde k přijetí důležitých opatření nebo rozhodnutí o důležitých otázkách, které mají zásadní význam pro ekonomiku a život obyvatel země, Komunistická strana Číny jako vedoucí politická síla je konzultuje se všemi etnickými skupinami, se všemi politickými stranami, všemi společenskými kruhy a bezpartijními demokraty v zájmu dosažení společného porozumění. Tento systém, nazývaný systémem spolupráce mnoha politických stran a politických konzultací za vedení KS Číny, patří také k základnímu politickému systému země.
   Realizuje se dvěma hlavními způsoby. Jedním je Čínské lidové politické poradní shromáždění (ČLPPS) a druhým konzultativní setkání a fóra demokratických stran a bezpartijních osobností, svolávaná ústředním výborem KS Číny nebo lokálními stranickými výbory na příslušných úrovních.
   ČLPPS má všečínský výbor a místní výbory na úrovni provincií resp.autonomních oblastí nebo měst pod ústřední správou a na úrovni okresů nebo měst. Ty se skládají ze zástupců KS Číny, demokratických stran, bezpartijních demokratů, lidových organizací, národnostních menšin, všech profesí, krajanů z Tchaj-wanu, Hongkongu a Macaa, ze zahraničí se navrátivších Číňanů a zvlášť pozvaných jednotlivců. Současným předsedou Všečínského výboru ČLPPS je Li Žui-chuan. Výbory příslušných úrovní se scházejí jednou za rok na plenárních zasedáních a mezi zasedáními pověřují členy výborů různými aktivitami včetně inspekčních cest do různých lokalit, konzultacemi aktuálních závažných celostátních nebo lokálních záležitostí, života obyvatel a vytváření jednotné pracovní fronty, demokratickou kontrolou činnosti státních orgánů a sledováním dodržování ústavy a zákonů. Na pozvání představitelů ústředního výboru KS Číny se konají jednou za rok konzultativní setkání představitelů demokratických stran a bezpartijních demokratů k demokratickému posouzení a projednání hlavních otázek státní politiky. Každý druhý měsíc se pak konají v obdobném složení fóra, která slouží hlavně k vzájemné informaci, přednesení návrhů na další politické postupy nebo projednání předem stanovených záležitostí.

STÁTNÍ VLAJKA, ZNAK A HYMNA
   Státní vlajka ČLR je obdélníkového tvaru v poměru tři ku dvěma, má rudou barvu a v horním levém rohu pět pěticípých hvězd, z nichž jedna, nalézající se vlevo, je větších rozměrů. Rudá barva symbolizuje revoluci. Na červené barvě kontrastující větší žlutá hvězda reprezentuje KS Číny a čtyři hvězdičky čínský lid. Vztah mezi hvězdami vyjadřuje velkou jednotu čínského lidu, vedeného KS Číny.
   Státní znak ČLR je kruhového tvaru a v jeho středu je zlatá Brána nebeského klidu Tchien-an-men, ozařovaná pěti zlatými hvězdami. Kruh ozubeného kola v rudé barvě zdobí po obvodu zlaté obilné klasy a konce dvou splývajících rudých stuh. Dvě základní barvy státního znaku - zlatá a rudá - byly zvoleny proto, že v Číně tradičně jsou výrazem naděje a štěstí. Brána nebeského klidu symbolizuje nepoddajný duch čínského lidu v jeho boji s imperialismem a feudalismem, ozubené kolo a klasy symbolizují dělnickou třídu a rolnictvo a pět hvězd stejně jako na vlajce symbolizují jednotu čínského lidu pod vedením KS Číny.
   Státní hymnou ČLR se stala píseň, která vznikla v roce 1935 a jejíž text napsal známý básník Tchian Chan a hudbu známý skladatel Nie Er.
   Povstaňte vy, co odmítáte být otroky!
   Našimi vlastními těly a krví
   postavme naši novou Velkou zeď!
   Čínský lid prožívá nejtěžší dobu,
   každý musí vykřičet svůj vzdor.
   Povstaňme! Povstaňme! Povstaňme!
   Miliony srdcí s jednou myslí,
   statečně se postavme palbě nepřítele.
   Kupředu!
   Statečně se postavme palbě nepřítele!
   Kupředu! Kupředu! Kupředu!
   Původně měla název Pochod dobrovolníků a je ústřední písní filmu Mladí hrdinové a hrdinky v bouřlivých letech. Film líčí osudy lidí, kteří odešli na frontu bojovat proti japonským agresorům ve třicátých letech, kdy Japonsko přepadlo severovýchodní Čínu a osud čínské země byl na vážkách.
   Inspirující a uchvacující Pochod dobrovolníků vyjadřuje odhodlání čínského lidu přinést oběti za národní osvobození a připomíná tradici statečnosti, rozhodnosti a jednoty čínského lidu v boji proti agresi. Z těchto důvodů bylo 27.září 1949 rozhodnuto přijmout tuto píseň jako prozatimní státní hymnu ČLR a 4.prosince 1982 potvrzeno toto rozhodnutí jako definitivní.

STRUKTURA STÁTNÍCH ORGÁNŮ
   Ústava stanovuje následující základní státní orgány:
   - orgány státní moci, kam patří Všečínské shromáždění lidových  zástupců a příslušná lokální shromáždění
   - prezident republiky
   - státní správní orgány, kam patří Státní rada ČLR a místní vlády
   - státní vedoucí vojenský orgán - Ústřední vojenská komise
   - státní soudní orgány - Nejvyšší lidový soud a příslušné místní  a zvláštní lidové soudy
   - státní orgány prokuratury - Nejvyšší lidová prokuratura místní  lidové prokuratury různých úrovní a zvláštní lidové prokuratury
    Všečínské shromáždění lidových zástupců (VSLZ) je nejvyšším orgánem státní moci. Má moc zákonodárnou, přijímá rozhodnutí o důležitých otázkách života země. Vybírá a volí vedoucí činitele nejvyšších státních orgánů, tj. členy Stálého výboru VSLZ, prezidenta a viceprezidenta republiky, předsedu a členy Státní rady, volí předsedu Ústřední vojenské komise a rozhoduje o výběru ostatních členů komise, volí prezidenta nejvyššího lidového soudu a generálního prokurátora Nejvyšší lidové prokuratury.
   VSLZ je voleno na pět let a zasedá jednou v roce. Mezi zasedáními vykonává jeho funkce Stálý výbor VSLZ, který má 133 členů v čele s předsedou, místopředsedy a generálním tajemníkem. Současným předsedou VSLZ je Li Pcheng.
   Prezident ČLR je nejvyšším představitelem státu (do r.1992 tato funkce nesla označení Předseda ČLR) a stejně jako viceprezident je volen VSLZ. Při vykonávání rozhodnutí VSLZ a jeho Stálého výboru vyhlašuje zákony a zákonné předpisy, ustanovuje do funkcí a odvolává členy Státní rady a zveřejňuje nařízení, přijímá diplomatické zástupce cizích států, jmenuje a odvolává zplnomocněné představitele ČLR v zahraničí, ratifikuje mezinárodní smlouvy a důležité mezinárodní dohody, případně ruší účast Číny v nich. Prezidentem ČLR je v současnosti Ťiang Ce-min a viceprezidentem Chu Ťin-tchao.
   Státní rada, která je Ústřední lidovou vládou, je nejvyšším orgánem výkonné moci, vrcholným státním správním orgánem. Na základě ústavy a zákonů - přijatých VSLZ a jeho Stálým výborem, jimž je odpovědná a jimž podává zprávy o své činnosti - vydává příslušná zákonná ustanovení, rozhodnutí a nařízení. Je složena z předsedy, náměstků předsedy, státních poradců, ministrů zodpovědných za jednotlivá ministerstva nebo komise, generálního sekretáře a vedoucího sekretariátu. Předsedou Státní rady je v současnosti Ču Žung-ti.
   Ústřední vojenská komise je vrcholným státním orgánem pro řízení čínských vojenských sil. Ty se skládají z Čínské osvobozenecké armády, Čínské ozbrojené policie a milice. Ústřední vojenská komise se skládá z předsedy, místopředsedy a členů komise a předsedou v současnosti je Ťiang Ce-min.
   Místní shromáždění lidových zástupců a místní lidové vlády. Podle současného administrativního členění, shromáždění lidových zástupců (včetně jejich stálých výborů na okresní a vyšší úrovni) a lidové vlády jsou ustaveny v provinciích (resp.v autonomních oblastech a městech pod přímou správou ústřední vlády), v okresech a jim naroveň postavených městech a v okrscích resp.městech.
   Místní lidová shromáždění na příslušných úrovních jsou místními správními orgány. Pracují pod jednotným vedením Státní rady a jsou zodpovědné lidovým shromážděním a jejich stálým výborům na odpovídajících úrovních a orgánům státní správy, které jsou postaveny o stupeň výše. Mají zodpovědnost za výkon státní správy v oblastech svého působení.
   Lidové soudy jsou státními soudními orgány. Nejvyšší lidový soud působí na úrovni státu, vyšší lidové soudy působí v provinciích, autonomních oblastech a městech pod přímou správou ústřední vlády. Střední a základní lidové soudy působí na nižších úrovních. Nejvyšší lidový soud, který je vrcholný státním justičním orgánem, je zodpovědný VSLZ a jeho Stálému výboru a vykonává dozor nad výkonem spravedlnosti místními lidovými soudy, vojenskými a jinými zvláštními soudy. Prezidentem Nejvyššího lidového soudu je Žen Ťian-sin.
   Lidové soudy projednávají všechny případy veřejně, vyjma těch případů, kde by bylo ohroženo státní tajemství, osobní soukromí nebo v případě mladistvých. Obžalovaný má právo na obhajobu, které se může zhostit sám osobně, jím pověřený právník, někdo z blízkých příbuzných nebo poručník.
   Lidové prokuratury jsou čínskými státními orgány právního dohledu. Jejich organizace odpovídá organizaci lidových soudů. Generálním prokurátorem Nejvyšší lidové prokuratory je v současnosti Čang Si-čching.
   Lidové prokuratury mají právo vykonávat prokurátorské kompetence a to následujícími způsoby: speciálním sledováním případů zrady, pokusů o rozdělení země a dalších důležitých kriminálních kauz, přezkoumáváním vyšetřování případů bezpečnostními orgány, rozhodováním o uvalení nebo neuvalení vazby na podezřelé a o předání případu k trestnímu stíhání, doporučováním a podporou veřejného soudního projednávání kriminálních případů a vykonáváním dohledu nad činností bezpečnostních orgánů, soudů, věznic a nápravných pracovních zařízení.
   Lidové prokuratury, stejně jako lidové soudy, mají svoje kompetence nezávisle na jakémkoli správním orgánu, společenské organizaci nebo jednotlivém občanu. Všichni občané jsou si při uplatňování práva rovni.

POLITICKÉ STRANY A SPOLEČENSKÉ ORGANIZACE
   Komunistická strana Číny byla založena v červenci 1921. V současnosti má přes 58 milionů členů a předsedou jejího ústředního výboru je Ťiang Ce-min.
   KS Číny v letech 1921 až 1949 vedla čínský lid v obtížném boji, který vyvrcholil svržením nadvlády imperialismu, feudalismu a byrokratického kapitalismu a založením Čínské lidové republiky. Po vzniku Nové Číny jako vládnoucí strana vedla čínský lid všech národností při obraně nezávislosti a bezpečnosti země. Podařilo se jí úspěšně realizovat přechod od nové demokracie k socialismu, přičemž došlo k socialistické výstavbě v širokém měřítku. Tím bylo dosaženo ekonomického a kulturního vzestupu, který nemá srovnání v čínských dějinách.
   Událostí historického významu byl 14.sjezd KS Číny, konaný v říjnu 1992. Jeho zasedání velice důkladně posoudilo a zvážilo praktické zkušenosti, získané při uskutečňování reforem a otevírání se světu od 3.pléna 11.ústředního výboru, které se sešlo na konci roku 1978 a přijalo teorii budování socialismu s čínskou specifikou a vypracovalo strategii pro následující období. Sjezd naprosto jednoznačně vyzval k budování systému socialistické tržní ekonomiky, urychlení reforem a otevírání se světu, soustředění úsilí k podpoře ekonomické výstavby a k důraznému boji za relativně rychlý rozvoj čínské ekonomiky při patřičném sledování hospodárnosti. KS Číny v současnosti vede čínský lid při budování socialismu s čínskou specifikou a při usilování o dosažení konečného cíle - vytvoření komunistického společenského systému.
   Demokratické politické strany. V ČLR vedle KS Číny působí dalších osm demokratických stran. Je to Revoluční výbor Kuomintangu (založen v lednu 1948), Čínská demokratická liga (založena v říjnu 1941), Čínské sdružení pro demokratickou národní výstavbu (založeno v prosinci 1945), Čínské sdružení pro rozvoj demokracie (založena v prosinci 1945), Demokratická strana čínských rolníků a dělníků (založena v srpnu 1930), Čínská strana snahy o spravedlnost (v zahraničí známá pod čínským názvem Čung-kuo Č'-kung-tang, založena r.1925), Společnost 3.září (v zahraničí známá pod názvem Ťiou-san, založena v prosinci 1944) a Liga pro demokratickou samosprávu Tchaj-wanu (založena v r.1947 na Tchaj-wanu).
   Všechny tyto strany působily v Číně již před vznikem ČLR a od svého založení na různých úrovních vždy spolupracovaly s KS Číny. Když KS Číny vyzvala k vytvoření Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS), od května 1948 se podílely na přípravných pracech a spolu s KS Číny a ostatními demokraty se jejich představitelé zúčastnily 1.plenárního zasedání ČLPPS v září 1949. Na něm byl přijat Společný program ČLPPS, který sloužil jako prozatimní ústava, dále pak na něm byla zvolena Ústřední lidová vláda a vyhlášena Čínská lidová republika. Od vzniku ČLR se demokratické strany pravidelně zúčastňovaly konzultací a rozhodování o důležitých čínských politických záležitostech. Mnoho zástupců demokratických stran bylo a je od té doby také zvoleno do lidových shromáždění všech úrovní a do výborů Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS). Mnozí také zaujímají vedoucí místa ve stálých výborech lidových shromáždění, ve výborech ČLPPS, lidových vládách a v ekonomických, kulturních, vzdělávacích, vědeckých a technických odborech. Čínské demokratické strany nejsou ani bezvýznamnými, ani opozičními stranami. Spolu s KS Číny se aktivně podílejí na politice "dlouhodobé koexistence, vzájemné kontroly, reciproční upřímnosti při veškerých jednáních a sdílení všeho dobrého i zlého." Demokratické strany jsou oddány věci socialismu a podílejí se na vládní politice.
   Společenské organizace. V Číně působí mnoho společenských organizací. Nejvýznamnější z nich je Všečínská federace odborů (má přes 100 milionů členů), dále pak Všečínská federace mládeže, Všečínská federace žen, Všečínská federace průmyslu a obchodu a Společnost přátelství čínského lidu s národy jiných zemí. Z dalších společenských organizací je možno ještě uvést Čínskou federaci literárních a uměleckých kruhů, Svaz čínských spisovatelů, Všečínský svaz novinářů, Čínskou společnost vědy a techniky, Všečínskou federaci Číňanů navrátivších se ze zahraničí a Čínskou federaci invalidů.




< Suggest To A Friend >
 
     <Print>