TISK
V Číně působí tisková agentura Nová Čína (Sinchua) a Čínská tisková služba.
Nová Čína je oficiální tisková agentura s hlavním sídlem v Pekingu, působí od roku 1944 a po r.1950 se stala jednou z hlavních světových tiskových agentur. Má řadu zahraničních odborů, v zemích celého světa má přes 100 filiálek a tiskové zprávy a články včetně fotografií vydává v čínštině, angličtině, francouzštině, ruštině, španělštině, arabštině a dalších jazycích. Má dohody s více než 80 zahraničními tiskovými agenturami o výměně zpráv a novinářských fotografií.
Čínská tisková služba byla založena v r.1952 a zaměřuje se hlavně na informování Číňanů žijících v zahraničí, cizinců čínského původu a čínských vlastenců na Tchaj-wanu. Také tato tisková agentura má filiálky v USA, Japonsku. Francii, Austrálii a v dalších zemích. Novináři této agentury pracují i na Tchaj-wanu a agentura recipročně přijímá tchajwanské novináře.
V roce 1950 vycházelo v Číně 205 novin a časopisů v nákladu přesahujícím 400 miliony výtisků ročně. Od r.1980 došlo i v této oblasti k prudkému vzestupu. Vedle novin KS Číny, tvořícím jádro tisku, a novin masových organizací, vycházejí desítky různých deníků, večerníků a časopisů, odpovídajících zájmům a profesím čtenářů. V květnu 1998 vycházelo v zemi 2 160 novin a časopisů v nákladu 26 miliard výtisků ročně.
ROZHLAS
Na počátku prosince 1949 začala vysílat oficiální Ústřední lidová rozhlasová stanice (Central People's Broadcasting Station - CPBS), která nyní vysílá na sedmi programech a vysílá 128 hodin denně. Sedmý program, nazývaný "Hlas Číny", vysílá od června 1994 21 hodin denně
Do celého světa vysílá rozhlasová stanice Čínský rozhlas pro zahraničí (China Radio International - CRI), která také má svoje kanceláře v Tokiu, Paříži, Washingtonu, New Yorku (OSN), Bruselu, Berlíně, Moskvě, Bělehradě, Káhiře, Bangkoku a Nairobi a stálého dopisovatele v Hongkongu. Má čilé styky s rozhlasy ve více než 60 zemích a regionech, s nimiž si vyměňují programy, zkušenosti a vzájemně realizují pobyty pracovníků. Vysílá v 38 cizích jazycích, ve standardní čínštině a čtyřech čínských dialektech a zaujímá třetí místo na světě co do vysílacího času a počtu jazyků.
V českém jazyce začalo CRI vysílat 27. srpna 1968. V současnosti nabízí každý den 30minutový program, a to od 20:00 do 20:30 SEČ (21:00 - 21:30 SELČ) na frekvencích
6020khz (49.83m), 6150khz (48.78m)
6933khz (43.27m), 11775khz (25.48m)
7150khz (41.96m), 7235khz (41.46m)
7375khz (40.68m), 15415khz (19.46m)
a od 20:30 do 21:00 SEČ (21:30 - 22:00 SELČ) na frekvencích
7250khz (41.38m), 7305khz (41.07m)
7150khz (41.96m), 7235khz (41.46m)
7375khz (40.68m), 15415khz (19.46m)
Tématické zaměření v jednotlivých dnech je následující: pondělí - kurs čínštiny, úterý - čínská kultura, etnické skupiny v Číně, středa - čínská společnost, věda a školství, čtvrtek - čínská ekonomika a finance, sport, pátek - cesty po Číně, sobota - čínská pop-music a koncerty, neděle - rozhlasový časopis.
TELEVIZE
Na jaře 1958 byla založena a v září téhož roku začala vysílat první čínská televizní stanice - Pekingská televize, která se později stala Centrální čínskou televizí (China Central Television - CCTV). Zlatý věk televize začal v osmdesátých letech, kdy se počet televizních diváků zvyšoval každoročně o 61 milionů. V květnu 1992 zahájila svou činnost Pekingská kabelová televize, která místo několika kanálů jich nabídla desítky. V r.1996 bylo v Číně 280 milionů televizních přijímačů s více než 900 miliony diváků.
Čínská vláda dělá všechno pro to, aby i obyvatelé vzdálených hraničních regionů měli možnost sledovat televizní vysílání. Budují se retranslační stanice a další potřebná zařízení a počet diváků neustále roste. Televizní mikrovlné spoje a pozemní družicové stanice zpřístupňují televizní vysílání 24 milionům různých národnostních menšin a do konce století by mělo být dostupné 90 % čínských obyvatel. V řadě oblastí se tohoto cíle už dosáhlo.
CCTV a 3 125 dalších televizních stanic po celé zemi spolu se systémem satelitní a pozemní televizní sítě představují největší televizní síť na světě. Zároveň to ukazuje na obrovský význam čínské televize, která má velký vliv na pozvedání celkové kulturní úrovně země s největším počtem obyvatel na světě.
Každoročně se také koná Šanghajský televizní festival, na němž jsou udělovány ceny za nejlepší programy a zároveň probíhají jednání o jejich dovozu a vývozu včetně výstav televizních přijímačů a televizní techniky. Šanghaj se stala největším asijským televizním trhem.
Od dubna 1996 CCTV prostřednictvím tří čínských družic a čtyř vysílačů Pan-American Corporation vysílá na svém mezinárodním kanálu téměř do celého světa. CCTV má obchodní styky s více než 250 televizními organizacemi z více než 130 zemí a regionů.
VYDÁVÁNÍ KNIH A PERIODIK, KNIHOVNY, NOVÉ INFORMAČNÍ TECHNIKY
Po roce 1978, kdy se začala realizovat politika reforem a otevření se světu, došlo k velikému rozkvětu této sféry. Výrazně se zvýšila různorodost publikací, přičemž se v zájmu dalšího rozvoje celé společnosti sleduje zájem na rozšiřování vědeckých poznatků, kulturních hodnot a obohacování kulturního života obyvatelstva.
Pokud jde o periodika, důraz je položený na vědecké a technické časopisy, jejichž úroveň neustále roste. Poslední dobou je v nich každoročně publikováno na 260 tisíc článků, které mají stále větší ohlas i v zahraničí. Aplikace moderních technologií, zvlášť pak elektronických a počítačových, se odráží v růstu ediční úrovně i tiskařské kvality těchto periodik, které se často vyrovnají současné světové úrovni.
Obrovského pokroku dosáhla Čína ve vydávání knih. Zvláště od začátku devadesátých let, kdy se systém socialistické tržní ekonomiky stal velkým podnětem i pro nakladatele a nově uplatněný makrořídící systém vedl k daleko zdravějšímu vývoji. Nabídka knižních titulů je dnes velice pestrá a uplatňují se i nejpokročilejší formy vydávání titulů. Zatímco v r.1952 bylo vydáno 13 692 knižních titulů v nákladu téměř 800 milionů výtisků, v r.1985 už to bylo 45 603 titulů v nákladu 6 miliard 670 milionů výtisků a v r.1997 120 106 titulů v nákladu 7 miliard 310 milionů výtisků.
V ČLR byla postupně vybudována hustá síť knihoven, v nichž jsou veřejné lidové knihovny (z toho v r.1997 2 600 na vyšší než okresní úrovni), knihovny universit a vysokých škol (1 100), knihovny výzkumných ústavů (přes 8 000), knihovny odborových organizací a knihovny při státních organizacích jako jsou školní, obecní a armádní knihovny. U většiny z nich jsou také čítárny.
Jedinečnou úlohu při vydávání knih a časopisů v cizích jazycích a jejich dovozu ze zahraničí sehrává China International Publishing Group (CIPG), která má 11 nakladatelství včetně Foreign Languages Press a New Star Publishers. Vydává sedm časopisů v 32 jazycích, hlavně ovšem v angličtině (Beijing Review, China Today, China Pictorial, People's China, El Popola Cinio, China and Africa a Chinese Literature). Ročně vydává přes tisíc knižních titul nejrůznějšího zaměření ve 20 jazycích.
Od r.1993 vyvíjí činnost nevládní organizace Intercontinental Communications Center, která se soustřeďuje hlavně na mnohojazykovou audio-video produkci (včetně filmů a telefilmů) a běžnou knižní produkci. Tyto programy a knihy seznamují svět se situací v Číně, její kulturou a zvyky, čínskými názory na důležité mezinárodní otázky a průběhem reforem a otevírání se světu.
V Číně dnes působí 205 audio-video nakladatelství a přes 260 podniků, nabízejících zvukové a obrazové záznamy a magnetofonové nahrávky. I zde je věnována přední pozornost tématikám, které jsou úzce spjaty s novými vědeckými a technologickými poznatky a např.jen v r.1995 51 takových prací získalo ceny za vynikající úroveň. Vedle toho se zlepšuje kulturně umělecká úroveň i takových audio-video produktů, jako je Zpívejme spolu, tzv.Karaoke písní, který dnes obsahuje tisíc vynikajících čínských a zahraničních písní a působí ve čtyřech formách jako magnetofonová a video páska, video CD a zpěvníček. Tím se skoncovalo se stavem, kdy na čínském trhu karaoke dominovaly zahraniční audio-video produkty. Rychle také roste trh s elektronickými publikacemi. Se souhlasem Čínského tiskového a publikačního úřadu dnes v zemi působí 36 elektronických nakladatelství, které už vyprodukovaly přes 200 elektronických publikací. Mezi nejpopulárnější CD-romy patří Celý svět jako jedna komunita, Čínská encyklopedie, Čínské lidové umění, Čínské umění v průběhu věků, Zakázané město, Čínská farmaceutická encyklopedie, Čínská akapunktura a akapresura a Encyklopedie čínských zákonů a nařízení.
K 1.lednu 1997 zahájilo svou činnost China Internet News Center (Čínské centrum internetových zpráv), která využívá nejprogresivnější internetové technologie k seznamování světa s Čínou. Největší počet vstupů za den činí 100 000, z čehož 90 procent jsou vstupy ze zahraničí. V dubnu 1999 centrum obdrželo 3 200 e-mailů, z nichž 70 % vysoce oceňovalo informace na webové stránce "Čína", jejíž hlavní adresa je http://www.chinanews.org a http://www.chinaguide.org. V současnosti má webová stránka 12 kolon a celkový rozsah informací 6020M v čínské a anglické verzi. V r.1998 internetové centrum má i webovou stránku, na níž jsou informace o stavu lidských práv v Číně a o situaci v Tibetu, jejíž adresa je http://www.humanrights-china.org a http//www.tibet-china.org.
