Kadý rok v první
březnové dekádě česká
města na svých radnicích
vyvěují vlajku Tibetu, aby
tím podpořila nezávislost Tibetu
a vyjádřila nesouhlas s tzv.
potlačováním lidských práv v
Tibetu. K tomu bych se chtěl vyjádřit
takto:
Tibet je odedávna
součásti Číny, co je fakt
uznávaný vládami jednotlivých zemí
světa včetně České republiky,
jejich sinology, tibetanisty a irokou
veřejností.
Před rokem 1959
existoval dlouho v Tibetu teokraticko-feudální
nevolnický společenský systém s
dalajlámou v čele. lechta a vysoký
klér, zaujímající méně
ne 5% obyvatelstva, vlastnili vekerou ornou
půdu, pastviny, lesy, hory, řeky,
větinu stád dobytka, právo na
vzdělání a lékařskou
péči. V tehdejích dobách
slouilo 95% Tibeťanů jako nevolníci a
otroci, kteří neměli ani osobní svobodu.
Byli prodáváni a předávani jako
zboí, trestáni vydloubnutím
očí, uříznutím uí,
useknutím rukou, utrhnutím nohou,
stahováním kůe apod. Roku 1959 se
uskutečnily v Tibetu demokratické reformy,
zruil se feudálně nevolnický
systém, obrovské mnoství
nevolníků se stalo pánem svého osudu,
odstranilo se postavení nevolníků, které
stálo v rozporu s lidskými právy,
demokracií a svobodou. Ti získali půdu,
stáda dobytka a jiné výrobní
prostředky. Avak dalajláma v čele
své kliky jim nepřál, e se zbavili
postavení nevolníků a vyvolal v roce 1959
ozbrojené povstání;postavil se proti
vůli lidu a byl poraen. Po svém
útěku do zahraničí se pod
náboenskou zátitou za podpory
některých zahraničních
protičínských sil dlouhodobě
angauje v separatistickém hnutí za
nezávislost Tibetu, které
pokozuje jednotu. To se vdy setkávalo s
rozhodným odporem čínského lidu,
včetně lidu tibetského.
V
roce 1965 byla zaloena Tibetská autonomní
oblast. Od té doby tibetský lid na
zákadě záruky autonomie na svém
území poivá vech práv na
národní autonomnii a rovnoprávnost. Díky
péči ústřední vlády a pomoci
vech regionů Číny se zde rychle
rozvíjela politika, ekonomika, kultura,
vzdělání, hygienické podmínky,
výrazně se zvýila ivotní
úroveň lidí. Před 50 lety neměl
Tibet jedinou silnici v moderním slova smyslu - dnes
nejen, e jsou postaveny dvě silnice o
celkové délce 4355km na náhorní
ploině v nadmořské výce
přes 4000m, ale byla vytvořena i dopravní
siť ve vnitrozemí Tibetu. Fungují zde
dvě mezinárodní letitě a
právě je ve výstavbě
čchinchajsko-tibetská elezniční
trať. Věk Tibeťanů se z 36 let,
kterých se průměrně doívali
před 50 lety, zvýil na
nynějích 68 let. Ve starém Tibetu
měli právo na vzdělání pouze
mnii a lechta - v současnosti je
otevřeno na území Tibetu přes 3000
různých kol s 230 000 áky, 95%
negramotnost, která zde existovala před půl
stoletím, klesla na 40%. Počet obyvatel Tibetu
činil v době dalajlámovy vlády okolo 1
miliónu, na konci roku 2000 dosahoval přes 2,6
miliónu, z toho lidé tibetské národnosti
zaujímají více ne 92%. Tibetská
národní kultura zaznamenala nebývalý
rozkvět, svoboda náboenského
vyznání je plně zaručena. Politická
práva a ťastný ivot
tibetského lidu jsou nesrovnatelné s érou
starého Tibetu. Lze říci, e situace
lidských práv v Tibetu patří ve
světě k nejrychleji a nejoptimálně se
zlepujícím. Kadý
vnímavý člověk, který byl v Tibetu,
si musí z těchto obrovských pokroků
udělat jasný obrázek. Čínské
velvyslanectví v České republice v zájmu
toho, e doufá v objektivní
porozumění situaci v Tibetu, kdykoli poskytne
související materiály.
Záleitost Tibetu spadá do
vnitřní politiky Číny,
ádná zahraniční organizace ani
jednotlivec nemá právo na
vměování. Pokud se kdekoliv
vyvěí vlajka Tibetu,
znamená to otevřenou podporu činnosti
dalajlámovy kliky, která se snaí o
roztěpení suverénního státu a
váně pokozuje národní
cítění lidu celé země,
včetně tibetského lidu. Čínský
lid vdy chová přátelské city k
českému lidu. Víme, e iroká
česká veřejnost se nadále
domnívá, e Tibet je součástí
Číny, a e nepodporuje snahy o
nezávislost Tibetu. Upřímně
doufám, e úřady
přísluných měst respektují
historii a fakta, chrání
čínsko-české vzájemné vztahy a
nezúčastní se akce
vyvěování vlajku Tibetu.