dopoledne 24. listopadu 2003,
Chargé d'affaires ZÚ ČLR pan Tao
Wenxue přednáel na Fakultě
mezinárodních vztahů České
Vysoké koly ekonomické. Na pozvání
přítomných studentů se
zúčastnil besedy a informoval o
aktuálním stavu vnitřního
hospodářství Číny, o názorech
Číny na mezinárodní situaci a o
čínské zahraniční politice,
jako i o nejnovějím vývoji v
čínsko-českých vztazích. Více
ne 70 studentů s velkým zájmem
naslouchalo a mělo dotazy ohledně
čínského společenského
zřízení, strategie
velkého vývoje západní a
vnitřní části Číny,
kosmického plánu, vývoje energie,
znečitění ivotního
prostředí a plánování
rodičovství. Té byly vzneseny
otázky týkající se
čínsko-japonských vztahů, Taiwanu a
Iráku, boje proti terorismu atd. Pan chargé
d´affairs Tao velmi rád odpověděl na
vechny poloené otázky. Beseda trvala
dvě hodiny. Přítomní studenti měli
velký zájem o poskytnuté brourky v
českém jazyce, jako např.
Čína 2003. Obchodní rada ČLR
pan Liu Mingguo byl té přítomen besedy
a odpovídal studentům na
otázky.
v příloze je proslov pana Tao
na na české Vysoké kole
ekonomické
Váené vedení
koly,
Milí studenti,
Je to pro mě
velká čest, e se mi dnes naskytla
příleitost navtívit Vysokou
kolu ekonomickou v Praze a mohu se
seznámit zde s přítomnými
přáteli.
Chtěl bych Vám
stručně vyloit aktuální stav ve
vnitřním hospodářství
Číny, názor Číny na
mezinárodní situaci a čínskou
zahraniční politiku, jako i
nejnovějí vývoj v
čínsko-českých vztazích. Nakonec
zodpovím na otázky, které vás budou
zajímat.
1. Za prvé
vyloím aktuální situaci ve
vnitřním hospodářství
Číny a jeho rozvoj
Loni na podzim se konal
16. sjezd Komunistické strany Číny a
vytýčil bojový cíl: během
prvních dvaceti let tohoto století
vestranně budovat poměrně
blahobytnou společnost. ivot
čínského lidu v současnosti ji
obecně vzato dospěl na tuto úroveň,
hrubý domácí produkt dosáhl
1000 (tisíce) miliard amerických dolarů,
průměrný HDP na jednu osobu dosáhl 1000
(jednoho tisíce) amerických dolarů.
Avak tato úroveň je dosud nízká,
není celoploná, její vývoj
není rovnoměrný. Naím cílem
je, aby HDP po dvaceti letech usilování, v roce
2020, dosáhl 4000 (čtyř tisíc) miliard
USD a průměrný HDP na jednoho
člověka dosáhl 3000 (tří
tisíc) USD. V polovině tohoto století bude
uskutečněna v zásadě modernizace
a průměrný HDP na hlavu dostanea
úroveň středně vyspělých
států. Letos na jaře se konalo 11.
zasedání Večínského
shromádění lidových
zástupců (tj. parlamentu), byla zvolena nová,
v této podobě první ústřední
vláda a realizovalo hladké předání
nového vedoucího kolektivu. V říjnu se
konalo 3. plenární zasedání 16.
funkčního období KS Číny,
které projednalo a schválilo "Usnesení
Ústředního výboru KS Číny o
některých otázkách
souvisejících s úspěným
dokončením socialistického trního
ekonomického systému" a vytýčilo
ideologii a principy, řídící
prohloubení reforem ekonomického
systému.
Třebae nás v první
polovině letoního roku zasáhl úder
nečekané epidemie SARSu, váného
sucha i záplav a dalí
nepříznivých faktorů, dokázali jsme
se jednou rukou ubránit SARSu a druhou se chopit
hospodářské výstavby. V boji proti SARSu
jsme dosáhli velikého postupného
vítězství a zároveň jsme
zabezpečili příznivý směr
relativně rychlého ekonomického růstu.
Národní hospodářství rychle
narůstá. Během prvních tří
čtvrtletí vzrostl hrubý domácí
produkt o 8,5 % (osm celých pět procent),
přičem ve třetím
čtvrtletí jsme zaznamenali nárůst o 9,1
% (devět celých jedno procento), z čeho
vyplývá, e národní
hospodářství ji setřáslo
vlivy SARSu. V zahraničním obchodu panuje model
obsáhlého vývozu i dovozu a s
vyuitím zahraničního kapitálu je
zabezpečen poměrně rychlý
nárůst. Celkový objem vývozu a dovozu v
prvních třech čtvrtletích činil
606.3 miliard (est set est miliard tři sta
milionů) USD, to znamená, e vzrostl o 36,2 %
(třicet est celých dvě procenta), z
toho vývoz vzrostl o 32,3 % a dovoz vzrostl o 40,5 %,
aktivní bilance tedy činí 9.1miliard
(devět miliard sto milionů) USD a oproti
stejnému období loňského roku se
sníila o 10.9 miliard (deset miliard devět
set milionů) USD. Vývoz k hlavním
zahraničním partnerům se vcelku urychlil,
růst vývozu do zemí Evropské unie a do
Ruska překročil 40 % a růst vývozu do
ASEANu, USA a Austrálie překročil 30 %.
Počet poloek v nově uzavřených
dohodach o přímých zahraničních
investicích se za první tři
čtvrtletí přiblíil třiceti
tisícům, co představuje růst 18,6
%. Objem zahraničního kapitálu v těchto
dohodach činí 79.2 miliard (sedmdesát
devět miliard dvě stě milionů), vzrostl
tedy o 36%. Reálně vyuitých
přímých investic zahraničního
obchodu bylo 40.2 miliard (čtyřicet miliard
dvě stě milionů) USD, co
představuje růst o 11,9 %. Na konci
září činily devizové rezervy
383.9 miliard (tři sta osmdesát tři
miliardy devět set milionů) USD, co
znamená, e se oproti začátku
letoního roku zvýily o 97.5 miliard
(devadesát sedm miliard pět set milionů) USD.
Z celkové analýzy vyplývá, e
prognóza a cíle hospodářského a
společenského rozvoje v Číně na
letoní rok jsou reálné.
Data,
která jsem uvedl jako příklad, dokazují,
e čínská politika reforem a
otevírání se světu je
úspěná. V současné
Číně se buduje systém
socialistického trního
hospodářství a zároveň se
začíná vytvářet rámec
makroekonomických regulačních
systémů. Abychom do dvaceti let dosahli svého
bojového cíle, o kterém jsem se zmínil,
zahájili jsme ji v roce 2001 desátou
pětiletku, její hlavní cíle jsou:
národní hospodářství si
udrí poměrně rychlý rozvoj v
průměru asi o 7 %; budeme pokračovat v
uplatňování strategické regulace
ekonomických struktur, aby se výrazně
pozvedla kvalita a efektivnost
hospodářského růstu,;
dosáhneme značného pokroku v
zavádění moderních podnikových
systémů ve státních podnicích,
zdokonalíme systém sociálního
zabezpečení, posílíme spolupráci v
zahraničním obchodě a
počítáme, e v budoucích pěti
letech nakoupíme ze zahraničí produkty v
hodnotě jednoho bilionu amerických
dolarů.
2. Za dalí
pohovořím o názoru Číny na
aktuální mezinárodní situaci a o
čínské zahraničné politice
Blíí se konec třetího roku
jednadvacátého století, ale naděje i
obavy trvají vedle sebe.
Mír a rozvoj jsou
nadále hlavním námětem epochy, tím,
v co doufají lidé různých ras, barvy
pleti a státní příslunosti.
Mylenky demokracie a rovnosti pronikly hluboko do
naich myslí. Konsenzusem mezinárodního
společenství se staly zesilování
koordinované spolupráce i společné
čelení globální výzvy.
Hospodářské kontakty mezi různými
zeměmi jsou den ode dne těsnějí.
Prostředky moderní informatiky nám
umoňují získávat zprávy v
tée chvíli. Zájmy různých
států se propojují a křiují,
pokles i vzestup se dotýká vech. Hloubka a
íře spolupráce mezi různými
oblastmi a regiony nesmírně vzrostly a
vytvořily se mechanismy spolupráce mezi partnery
nestejné úrovně. V mnoha oblastech
mohutně roste integrace regionálních
ekonomií.
V mezinárodní situaci
nicméně existuje i mnoho jevů, které
nám působí obavy. Nadále propukají
lokální války a konflikty. Válka v
Iráku sice skončila, ale mír jetě
zdaleka nenastal a irácký lid se dosud nezbavil
utrpení. Konflikt mezi Izraelem a Palestinou je
nekontrolovatelný a cesta mírového procesu na
blízkém východě je dlouhá a
těká. Také války mezi
některými africkými státy dosud
neutichly.
Terorismus, paování
narkotik, íření zbraní,
rozíření epidemií,
zhorování ivotního
prostředí a jiné problémy
netradiční bezpečnosti se objevují
kadý den. Za současných podmínek
se často mohou velmi snadno ířit po
celé zeměkouli. Bezpečnostní situace,
které lidstvo tváří, je stále
komplikovanějí.
Rozvoj lidstva je
také váným úkolem. Během
uplynulých třiceti let se zdvojnásobil
počet nejzaostalejích a
nejchudějích států, nyní je
jich padesát a v OSN tvoří čtvrtinu
členských zemí. Rozdíly mezi severem a
jihem se neustále zvětují, propast mezi
chudými a bohatými se prohlubuje, a to se stalo
závaným faktorem, který
vyvolává konflikty i války a který
přinese dopady na územní stabilitu.
V
daném momentě vichni
přemýlíme o jediném problému:
Jaký nový mezinárodní řád
musíme v 21. století vytvořit, abychom
ochránili světový mír a
uspíili světový rozvoj?
Čína se domnívá, e budoucí
těstí lidstva spočívá v
zesílení mezinárodní spolupráce, v
postupu vícestrannými cestami.
Jednak
budeme přispět k demokratizaci v
mezinárodních vztazích. Mezinárodní
společenství se nesmí vrátit do doby,
kdy si silné státy dělily sféry moci,
u nesmějí opakovat dějiny, kdy velmoci
mezi sebou soutěily, nýbr
musí vytvořit mezinárodní vztahy
nového typu. V takovém světě si budou
vechny státy rovnopravné, bez ohledu na to,
zda jsou malé nebo velké, chudé nebo
bohaté, silné nebo slabé.
ádný stát nemá právo vnucovat
lidstvu své vlastní záměry.
Jednak budeme upevňovat nové názory na
bezpečnost s charaktery vzájemné
důvěry, vzájemné prospěnosti,
rovnopravnosti a kooperace. Bezpečnost
uchráníme jen uplatňováním
spolupráce, dialogu a mírového
řeení rozporů. Zabraníme
častému pouití vojenských
síl, anebo vojenské hrozbě, nedovolíme,
aby vlastní bezpečnost byla budována na
otřeseních jiných států.
Budeme podporovat variabilitu rozvojových modelů.
Svět je rozmanitý a různorodý a
lidská moudrost nám umoňuje
vytvářet odliné civilizace,
umoňuje dokonce, abychom sledovali
odliné cesty rozvoje a zastávali
mnohostranné hodnoty.
Za dalí se
vynaloíme vekeré úsilí na
vzestup rozsáhlých rozvojových zemí.
Rozvojové země, jejich obyvatelstvo
tvoří tři čtvrtiny světové
populace, se musejí stát význačným
pilířem multipolárního světa. Bez
jejich početné účasti a
rovnocenného postavení by mezinárodní
vztahy nebyly demokratické a ani mezinárodní
řád by nebyl spravedlivý a
racionálný. Bez jejich ekonomické
obnovy by nebylo v souvislosti se
společným rozvojem lidstva o čem
hovořit.
Za dalí chceme zesílit
mnohostrannou spolupráci. Taková spolupráce,
prováděná rozličnými způsoby,
se má stát zásadní metodou
řeení mezinárodních
záleitostí. Kdy si vechny
státy podají ruce a půjdou za tým
cílem, vypořádají se pomocí
globální spolupráce s globálními
úkoly.
Vlády různých zemí by
se v multipolárním světě měly v
politice vzájemně respektovat a
navzájem konzultovat; v ekonomii by si měly
vzájemně pomáhat a společně se
rozvíjet; v kultuře by se měly jedna od
druhé učit a společně vzkvétat; v
otázkách bezpečnosti by měly
vůči sobě být důvěrné a
navzájem se usilovat o společné
uskutečnění míru a rozkvětu
lidstva.
Čína je doposud rozvojovou
zemí. Jetě nás čeká
dlouhá cesta, ne celostátní lidé
povedou ivot v bezpečí a radosti,
v blahobytu i rozkvětu. Právě z toho
důvodu je rozvoj předním úkolem
Číny. Rozvoj Číny si
ádá mírové mezinárodní
a sousední protředí. Proto budeme i
nadále provádět samostatnou, nezávislou
mírovou zahraniční politiku a jak do
mezinárodních, tak do regionálních
záleitostí hrajeme konstruktivní
úlohy.
Nyní bych chtěl
jetě krátce zmínit vztahy
Číny a Evropské unie
Evropská
unie zaujímá ve světě
důleitou sílou. Čína věnuje
velkou pozornost úloze a vlivu Evropské
unie v regioních i mezinárodních
záleitostech. Vztahy mezi Čínou a
Evropskou unií se vcelku vyvíjejí
příznivě a kadým dnem
dozrávají. Lze říci, e vztahy
ji vjely do kolejí vestranného
zdravého rozvoje.
V květnu 2004 se
Evropská unie rozíří o dvacet
pět států. Vznikne nová Evropská
unie, která zahrne východ i západ,
rozprostře se na ploe čtyř milionů
kilometrů čtverečných, bude mít
čtyři sta padesát milionů obyvatel a
její výroba přesáhne celkovou
hodnotu deseti bilionu USD. Ačkoliv rozvoj
Evropské unie stále čelí
těkostem a úkolům, proces integrace
ji nelze zvrátit a v budoucnu bude v
regionalních i mezinárodních
záleitostech hrát čím dál
tím důleitějí
úlohu.
Mezi Čínou a EU neexistují
zásadní zajmové konflikty, vzájemně
se neohroují. Vzhledem k rozdílné
historii, kultuře a tradicím, politickému
zřízení a hospodářským
vývojovým etapám je
přirozené, e na některé
otázky existují mezi Čínou a unií
rozdilné pohledy. Je třeba je
vstřícně řeit na základech a
duchu rovnoprávnosti a vzájemného
respektování, aby neshody se nestaly
překákou rozvoje vztahů
vzájemné důvěry a vzájemné
prospěnosti. Společné body mezi sebou
zdaleka přesahují rámec těchto neshod.
Čína i EU zastávají demokratizaci v
mezinárodních vztazích, zastávají
posílení pozice OSN, jsou proti
mezinárodnímu terorismu, podporují
odstranění chudoby, ochranění
ivotního prostředí a
uskutečnění trvale udritelného
rozvoje; Obě strany mají vlastní
hospodářské přednosti a silné
vzájemné doplňování.
Hospodářství Evropské unie je
rozvinuté,má moderní techniku a
mohutný kapitál. Čínské
hospodářství trvale roste,
čínský trh se roziřuje, jsou zde
bohaté zásoby pracovních sil. Jak EU, tak
Čína mají před sebou iroké
prspektivy obchodní a technické
spolupráce; Obě májí dlouhodobé
historie a zářivou civilizaci, obě strany
zastávají přání zesílit
kulturní výměnu a vzájemně se
obohacovat. Konsensus a interakce Číny a EU v
politické, hospodářské a kulturní
oblasti vytvářejí solidní
základnu pro neustálý rozvoj jejích
vztahů.
Zesilování a
neustálý rozvoj vztahů mezi Čínou a
Evropskou unií je důleitou
součástí čínské
zahraniční politiky. Čína usiluje o
zbudování dlouhodobého, stabilního a
vestranného partnerství s Evropskou
unií. Čína sleduje politikou vůči
Evropské unii tyto cíle:
-
vzájemné respektování a vzájemnou
důvěru, hledání společné
řeči při zachování
stávajících rozdílností,
společnou ochranu světového míru a
stability,
- vzájemnou prospěnost a
vzájemné výhody, rovnoprávné
konzultace, prohlubování
hospodářské a obchodní spolupráce,
společné podílení na rozvoji,
-
vzájemné učení a vzájemné
prosperity, vzájemné doplňování,
roziřování výměny
humanitního a kulturního potenciálu,
urychlení harmonie a pokroku mezi kulturami
východu a západu.
3. Na závěr
bych se Vás seznámil s situací,
týkajícím se
čínsko-českých vztahů
3.1
Oboustranné politické vztahy
V roce 1949
byla zaloena Nová Čína,
Československo bylo jedním z prvních
států, které s Čínou navázaly
diplomatické styky. Kdy se 1. ledna 1993 stala
Česká republika samostatným státem,
Čína ji mezi prvními uznala a navázala s
ní diplomatické styky.
Mezi čínským
a českým lidem existuje ji
tradiční přátelství. Za
posledních let na mezinárodní scéně
i v obou naich zemích nastaly velké
změny, ale díky oboustrannému úsilí
se čínsko-české vztahy
rozvíjejí vcelku příznivě. Oba
státy udrují kontakty na vysoké
úrovni. V roce 1999 navtívil Čínu
vá premiér pan Milo Zeman a bylo
vydáno společné komuniké vlád obou
zemí. Také ministři zahraničních
věcí uskutečnili v roce 1999 a v roce 2001
vzájemné návtěvy.
Úspěná návtěva
členky Státní rady paní Wu Yi v
České republice v loňském červenci
urychlila rozvoj vzájemných
hospodářských a obchodních vztahů.
Letos v říjnu navtívila Čínu
delegace Ekonomického výboru, vedená
místopředsedou parlamentu České
republiky panem Vojtěch Filipem. Tyto
návtěvy podnítily poloení
základů pro zdravý rozvoj
čínsko-českých vztahů ve
dvacátém prvním století. Mezi oběma
zeměmi probíhá hladká spolupráce v
oblasti vojenství, kolství, vědy a
techniky, sportu a tělovýchovy,
zdravotnictví, ochrany ivotního
prostředí a tak dále.
Čínská vláda vdy klade důraz
na rozvoj vztahů s Českou republikou.
Česká republika je vlivnou zemí
střední Evropy. Přestoe jsou
rozdílné specifiky mezi oběma naimi
zeměmi, nemáme mezi sebou nějaké
zásadní rozepře, právě naopak,
máme mnoho společného při ochraně a
rozvoji světového míru, při obraně
samostatnosti a suverenity vlastního státu,
při výstavbě své země a tak
dále. Rozvoj bilaterálních
přátelských vztahů odpovídá
zájmům lidu obou zemí. Respektujeme volbu
společenského systému a cesty rozvoje, kterou
vá lid učinil, máme pochopení pro
úsilí, je vynakládáte, abyste se
stali členem Evropské unie a přejeme
vaí zemi, aby dosahla jetě
vyích výsledků při
rozvíjení hospodářství a
zvyování ivotní
úrovně.
Politika Čínské vlády
ohledně rozvoje přátelských vztahů
a spolupráce s Českou republikou se
nezmění. Upřímně doufáme,
e obě země budou pokračovat v
zdravém, stabilním a
vestranném rozvoji
čínsko-českých vztahů. na
základě zásad vzájemného
respektování, rovnprávnosti a
vzájemné výhodnosti, vzájemného
nevměování se do vnitřních
záleitosti atd.
3.2 Oboustranné
hospodářské vztahy
Čínská vláda vdy zastává
aktivní rozvoj hospodářské a
obchodní spolupráce s Českou republikou. Za
poslední lét se oboustranný obchod
značně rozvinul. Podle čínských
celních statistik činil v roce 2002 objem
čínsko-českého obchodu 960 milionů
(devět set edesát milionů) USD a
český vývoz do Číny poprvé
prolomil hranici sta milionů USD. Mezi lednem a
zářím letoního roku
vzájemný obchod výrazně vzrostl,
celkový objem obchodu dosáhl 1 miliardy sta
milionů USD a tím vzrostl o 68,7 %
(edesát osm celých sedm procent), z toho
čínský vývoz činil 900 milionů
a vzrostl o 62,1 % a dovoz činil 200 milionů a
vzrostl o 105,2 %. Očekáváme, e koncem
roku překročí objem obchodu mezi oběma
zeměmi 1.3 miliad (jednu miliardu tři sta
milionů) USD.
Přes vekerjé snahy
čínské vlády nadále trvá v
naí obchodní výměně
nevyrovnaná obchodní bilance. Čína se
nesnaí o to, aby v naem vzájemném
obchodě existoval tak velký deficit,
nýbr usiluje o to, aby za
nepřetritého obchodního rozvoje
dosáhla postupně přibliného
vyrovnání deficitu. Skutečnost je
taková, e hospodářství obou
zemí se můe do určité
míry doplňovat a potenciální síla
hospodářské a obchodní spolupráce
je nesmírná. Důvodem toho, e dolo
k obchodnímu deficitu není jen rozdíl ve
struktuře vývozních a dovozních komodit,
ale zejména to, e v současných
podmínkách nových trních ekonomik
postrádají podnikatelé znalosti o
partnerském trhu. Domnívám se, e s
účastí Číny u WTO
Čínská strana dává
českým podnikatelům velké obchodní
příleitosti tím, kdy začala
uskutečňovat základní bojové
strategie týkající se rozvoje
západních částí ČLR a
obnovení starého průmyslu na
severovýchodě ČLR. Doufáme, e
četí podnikatelé zvýí
míru propagace do čínského trhu a
vstupování do něj, e se budou
účastňovat mezinárodních
veletrhů a porad o obchodním
investování, a tím poznají, co
vlastně čínský trh ádá a
prosadí na něm své nové výrobky.
Čínská strana uvítá, e
české podnikatelské sféry
budou aktivně podílet na výstavbě
čínského hospodářství a
rozíří vývoz do Číny.
Česká republika v květnu
přítího roku vstoupí do
Evropské unie, a tím se pro čínské
podnikatele naskytnou příznivé
okolnosti k tomu, aby pronikli na český trh a
zároveň se spolupodíleli na rozvoji
hospodářství unie. Čínská
vláda aktivně podněcuje čínské
podnikatele, aby pronikali na český trh a
zvýili dovoz z České republiky.
Věřím, e společným
úsilím a na základě vzájemného
prospěchu a vzájemných výhod se
určitě podaří, e se obchodní
vztahy obou naich zemí značně
zvýí.
Kromě spolupráce v
oblasti politiky a hospodářství, o
kterých jsem zde hovořil, obě nae
země mají zesilovat výměnu a
spolupráci v oblasti kultury,
vzdělávání, vědy a techniky,
tělovýchovy a sportu, čím se
postupně zesiluje vzájemné
porozumění mezi vládami a lidem obou
zemí a čím vzniká pozitivní a
reálný základ pro vestranný rozvoj
vztahů mezi naimi zeměmi.
Nakonec bych rád podotknul, e
Čínské velvyslanectví bude nadále
vemoně nabízit pomoc vem
českým přátelům ze vech
sfér, kteří chtějí o
Číně více dozvědět a poznat
ji, a e bude vynakládat neúnavní snahu,
aby prohloubilo přátelství mezi lidmi obou
zemí a aby se rozířila
vzájemná spolupráce mezi naimi
zeměmi.
Děkuji Vám za
pozornost.