Chargé d’affaires čínského velvyslanectví Čang Mao-ming publikoval článek 30. března 2022 v Parlamentních Listech „Postoj Číny k otázce Ukrajiny je otevřený a konstruktivní“, v němž vysvětlil postoj čínské strany k otázce Ukrajiny a uvedl na pravou míru příslušné falešné interpretace. Celý článek je následující:

Poslední dobou vzbudil vývoj otázky Ukrajiny v mezinárodním společenství velkou pozornost. Zaznamenal jsem, že různé kruhy České republiky sledují postoj Číny v otázce Ukrajiny. Někteří lidé dále využili této příležitosti k tomu, aby šířili dezinformace a očerňovali Čínu. Rád bych zde vysvětlil postoj Číny a uvedl na pravou míru falešné interpretace.

Čína je mírumilovná země, která důsledně prosazuje nezávislou a mírovou zahraniční politiku. Nynější situace na Ukrajině vyústila do takové míry, kterou si Čína nepřeje a pociťujeme hlubokou lítost, že boje dosud neustal. Čínská strana vždy rozhoduje o svém postoji a politice na základě samotné podstaty věci. Čína prosazuje to, že je nutné respektovat svrchovanost a územní celistvost všech zemí, dodržovat cíle a zásady Charty OSN, přikládat velký význam legitimním bezpečnostním zájmům všech zemí a podporovat veškeré úsilí, které povede k mírovému řešení krizí. Takový postoj je objektivní, spravedlivý, legitimní, konstruktivní a může obstát ve zkoušce dějin.

Od vypuknutí krize na Ukrajině se Čína neustále snaží svým způsobem podporovat zklidnění situace a dosažení příměří, aby konflikt  co nejdříve skončil a zabránilo se humanitární krizi. Na druhý den konfliktu prezident Si Ťin-pching v průběhu telefonního hovoru s ruským prezidentem Putinem navrhl, aby Rusko a Ukrajina co nejdříve zahájily mírové jednání, na což ruská strana reagovala pozitivně. Dne 8. března uspořádal prezident Si Ťin-pching spolu s francouzským prezidentem Macronem a německým kancléřem Scholzem schůzi prostřednictvím videa, během které zdůraznil, že je nutné společně podporovat rusko-ukrajinské mírové jednání a podporovat obě strany v tom, aby udržely trend mírového jednání, překonaly obtíže a pokračovaly v jednání tak, aby tato jednání dosáhla výsledků a míru. Dne 18. března uskutečnil prezident Si Ťin-pching telefonní hovor s americkým prezidentem Bidenem, v němž zdůraznil, že nyní je nejnaléhavějším úkolem pokračovat v dialogu a vyjednávání a co nejdříve dosáhnout příměří a ukončit konflikt. Člen Státní rady a ministr zahraničí Číny Wang I ohledně této záležitosti úzce komunikoval s Evropou, Spojenými státy, Ruskem, Ukrajinou a dalšími stranami. Čínská strana věnuje značnou pozornost ztrátám, které v tomto konfliktu utrpělo civilní obyvatelstvo. Čínská strana předložila iniciativu o šesti bodech ke zmírnění humanitární situace Ukrajiny, ve kterých zdůraznila, že je nutné účinně chránit civilní obyvatelstvo a zabránit vzniku dalších sekundárních humanitárních katastrof atd. na Ukrajině. Čínská strana již několikrát poskytla humanitární pomoc ukrajinské straně a dalším postiženým zemím a je připravena v tom pokračovat.

Někteří lidé uvedli, že Čína pomáhá Rusku obcházet sankce, zatímco jiní tlačí na Čínu, aby „spolupracovala“ se západními zeměmi na sankcích vůči Rusku. Dějiny již opakovaně prokázaly, že sankce problémy neřeší, nýbrž vytváří nové. Sankce vůči Rusku v současné době krizi nevyřešily, ale měly vážný dopad na život obyčejných lidí v Evropě včetně České republiky a nemálo podniků se v jejich důsledku dostalo do tíživé situace. Pokud se sankce budou nadále stupňovat, tak by mohly vyvolat vážnou krizi v oblasti celosvětové ekonomiky, obchodu, financí, energetiky, potravinářství a průmyslových řetězců, což by ještě přitížilo obtížné situaci, ve které se nachází světová ekonomika. Více než 140 ze 190 členských států OSN se na sankcích vůči Rusku nepodílí, což je důkazem, že naprostá většina zemí světa přistupuje k otázce tykající se sankcí opatrně a zodpovědně.

Někteří srovnávají otázky týkající se Tchaj-wanu, Sin-ťiangu, Tibetu a Hongkongu a dalších s krizí Ukrajiny a snaží se využít této příležitosti k vlastnímu prospěchu. Čínská strana s tím rozhodně nesouhlasí. Na světě existuje jen jedna Čína a Tchaj-wan, Sin-ťiang, Tibet a Hongkong jsou neoddělitelnou součástí jejího území, zatímco Ukrajina je suverénní stát a to je jejich zásadní rozdíl. Tito lidé zdůrazňují zásadu suverenity v otázce Ukrajiny, ale podkopávají suverenitu a územní celistvost Číny v otázkách, jako je např. Tchaj-wan, což je neskrývaný dvojí metr.  

Někteří lidé uvedli, že Čína a Rusko společně podkopávají „mezinárodní řád založený na pravidlech“. Zde je důležité si jasně definovat, na jakých „pravidlech“ jsou založena a jaký „řád“ je chráněn. Postoj Číny je zcela jasný: všemi zeměmi společně uznávaným systémem může být pouze mezinárodní systém, jehož jádro tvoří Organizace spojených národů; řád, který všechny země společně chrání, může být pouze mezinárodní řád založený na mezinárodním právu a pravidla, která všechny země společně dodržují, mohou být pouze základní normy mezinárodních vztahů založené na cílech a zásadách Charty OSN. Čína jakožto stálý člen Rady bezpečnosti OSN a zodpovědná velká země je připravena i nadále hrát konstruktivní roli v udržování míru a stability světa.

Jsou také lidé, kteří  trvají na vnímání Číny jako „systémového rivala“ Evropy, což je velmi nerozumné. Čína a EU jsou dvě důležité stabilní a konstruktivní síly ve světě. Čína podporuje nezávislost a autonomii Evropy a jednotu a prosperitu EU. Rozvoj Číny je pro Evropu příležitostí, nikoli výzvou a už vůbec ne „hrozbou“, jak tvrdí někteří lidé. Čína aktivně prosazuje společnou, souhrnnou, kooperativní a udržitelnou koncepci bezpečnosti. Čína dále podporuje Evropu v hledání možností pro vybudování vyvážené, účinné a udržitelné evropské bezpečnostní architektury založené na zásadě nedělitelnosti bezpečnosti a vzájemného zohlednění legitimních zájmů.

Svět nyní vstupuje do nového období bouřlivých změn a čelí globálním výzvám, proto je nutné, aby všechny strany rozvíjely globální spolupráci. Čína vždy byla a je budovatelem světového míru, přispívá ke globálnímu rozvoji a chrání mezinárodní řád. Čínská strana je připravena spolupracovat s evropskými zeměmi včetně České republiky na posílení dialogu, komunikace, prohloubení pragmatické spolupráce, společné ochraně multilateralismu, podpoře obnovy ekonomiky po epidemii a společném řešení globálních výzev tak, aby to přineslo více prospěchu vlastním lidem i lidem z celého světa.