Vážení kolegové z Komunistické strany Čech a Moravy,

Vážené dámy, vážení pánové,

přátelé,

Děkuji Komunistické straně Čech a Moravy za milé pozvání a příležitost podělit se s Vámi, společně smýšlejícími přítomnými, o pohledy na témata spojená s Čínou, čínsko-českými vztahy atd. Komunistická strana Čech a Moravy je důležitou politickou silou české politické scény. Především vynikající úspěchy KSČM v nedávných krajských a senátních volbách ukázaly postavení a vliv strany v české společnosti, ke kterým Vám rád poblahopřál. V Číně před nedávnem úspěšně skončil 18. sjezd zástupců Komunistické strany Číny, a já bych rád využil této příležitosti k představení některých základních okolností sjezdu a nejnovější situace vývoje čínské společnosti a ekonomiky, dále též náhledu čínské strany na čínsko-české vztahy, na spolupráci Číny se zeměmi střední a východní Evropy atd. Na závěr rád zodpovím Vaše případné dotazy.

1. K 18. sjezdu KS Číny

18. celostátní sjezd zástupců Komunistické strany Číny byl svolán v Pekingu ve dnech 8. - 14. listopadu 2012 a zúčastnilo se jej celkem 2270 zástupců KS Číny. Sjezd zvolil generálního tajemníka Xi Jinpinga jako prvního z nejvyššího vedení strany a dále provedl úpravy stanov Komunistické strany Číny. Tento sjezd získal pozornost celého světa včetně České republiky a já bych zde rád stručně představil jeho hlavní výstupy.

(1) K reformám a otevření se světu

V průběhu 30 let reforem a otevírání se světu se Čína stala druhou největší ekonomikou světa, hrubý domácí produkt rostl v průměru o 9,9 procent ročně, počet lidí žijících pod hranicí chudoby se zmenšil o 200 milionů a Čína se stala první zemí, která dosáhla rozvojového cíle tisíciletí Organizace spojených národů "snížit podíl chudých na polovinu". S méně než deseti procenty celosvětové výměry orné půdou a 28 procenty světového průměru zdrojů vody na osobu Čína živila pětinu světové populace. Všechny tyto úspěchy byly dosaženy pod vedením Komunistické strany Číny.

Na skutečnosti, že reformy a otevření se světu přinesly Číně prosperitu, stabilitu a zvýšení mezinárodního postavení, se shoduje nejen strana a Čína, ale i svět. Svět upíná pozornost na čínské reformy, protože reformy a otevření se světu mají světový význam a globální dosah a jsou určující pro budoucnost Číny i světa.

Upřímně řečeno, v průběhu rozvoje Číny se vyskytly také problémy, jako bezpečnost potravin, znečištění životního prostředí, nespravedlivé rozdělování, celkové zabezpečení obyvatelstva, korupce úředníků atd. atd. Rozpory, na které jsme narazili v průběhu reforem a otevírání se světu, je možné odstranit jedině prohlubováním reforem; problémy, které se objevují během rozvoje, je možné vyřešit jen s oporou o vědecký rozvoj.

Tento sjezd opět určil hlavní ideje budoucích reforem a otevírání se světu. V rozvojové zemi s 1,3 miliardami obyvatel nemůže žádná reforma probíhat zcela lehce ani se nepodaří přes noc. Ale lidé důvěřují Komunistické straně, že bude pokračovat v reformách a otevírání se světu až ke zdárnému konci.

(2) K boji proti korupci

V posledních letech byla veřejnost konfrontována s nemálo případy korupce a situace boje proti korupci je stále neradostná. Trestání a předcházení korupci je dlouhodobým, složitým a náročným úkolem, před kterým Komunistická strana Číny stojí. Pevný postoj proti korupci a vybudování čisté politiky je důsledně dodržovaným jasným politickým postojem Komunistické strany Číny a velkým politickým problémem znepokojujícím čínský lid. Komunistická strana Číny neustále vyvíjí úsilí ve směru podpory institucionalizace a uzákoňování systémů prevence korupce.

Hu Jintao ve svém projevu na 18. sjezdu zdůraznil, že je nutné zpřísnit stranickou disciplínu, pevně bojovat proti korupci a celkově podporovat budování státu v souladu se zákony. Hu Jintao zmínil, že je nutné posílit debatu o demokracii, zdokonalit demokracii na lokální úrovni, prohloubit soudní reformy, posílit omezování a kontrolu moci, a několikanásobně zdůraznit, že „žádný člověk nemá výsady přesahující ústavu a právo“. Generální tajemník Hu ve svém projevu upozornil, že pokud se tento problém nepodaří vyřešit, může to straně fatální škody vedoucí až k zániku strany a země.

(3) K zabezpečení obyvatelstva

Zabezpečení obyvatelstva se v Číně pod vedením komunistické strany ve skutečnosti již dostalo do nové fáze celkového zlepšení. Lidem již nestačí najíst se a teple se obléci, ale potřebují vyšší úroveň spokojenosti, přejí si zvýšit životní úroveň, sdílet výsledky rozvoje společnosti, mít stabilní bezpečnostní vyhlídky a přejí si dosáhnout spravedlivého sociálního prostředí a uskutečnit svobodu osobních hodnot. Otázky živobytí nejsou jen problémem společenským a ekonomickým, ve skutečnosti jsou i politickou otázkou. Řešení kořenů těchto problému je proto nutné uskutečňovat na základě reforem ekonomického systému a politického systému.

Na základě údajů Čínského statistického úřadu byl v Číně v roce 2011 průměrný roční příjem městských obyvatel 21810 RMB (3500 USD) a venkovských obyvatel 6977 RMB (1100 USD).

Ovšem současně s ekonomickým rozvojem Číny vzbudily nespokojenost obyvatel zvyšující se mezera mezi bohatými a chudými a další sociální nespravedlnosti. Generální tajemník Hu ve svém projevu na 18. sjezdu oznámil, že Čína prohloubí reformu systému rozdělování příjmů a do roku 2020 uskuteční zdvojnásobení HDP a průměrného příjmu na osobu městského i venkovského obyvatelstva oproti roku 2010. Spolu s neustálým růstem průměrných příjmů obyvatel Číny neustále rostou požadavky lidí na kvalitu života. Zlepšování úrovně zajištění obyvatelstva v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělání atd. budou proto agendou nové generace vedení státu.

(4) K transformaci způsobu hospodářského růstu

Po více než třiceti letech rozvoje dosáhlo celkové národní hospodářství Číny druhého místa na světě a výrobní průmysl a rozsah zpracovatelského průmyslu je největší na světě. Ovšem do popředí se dostávají problémy přebytků výrobních kapacit mnoha odvětví, především výrobní kapacity ocelářského, cementářského aj. průmyslu téměř dosáhly limitu a je nemožné je dále jednoduše rozšiřovat.

Čínská ekonomika již vstoupila do významné fáze přechodu a v budoucnu bude moci dosahovat ještě dlouhodobějšího udržitelného rozvoje pouze zvyšováním hodnotového řetězce a přidané hodnoty výrobků, pomocí zvyšování kvality a efektivity. Aby čínská ekonomika přešla od priority zvětšování rozsahu k prioritě zvyšování kvality a efektivity, musí se opírat o inovace. V projevu/projevech na 18. sjezdu bylo výslovně zmíněno, že je nutné uskutečnit strategie rozvoje řízení inovací, a proto jsou vědecké a technologické inovace strategickou podporou zvyšování výrobní síly společnosti a celkové síly země; dále je nutné prohlubování reforem systému vědy a techniky, urychlení budování národního inovačního systému a soustředění sil na výstavbu technologického inovačního systému, ve kterém budou hlavním tématem podniky, tržní orientace vedoucím principem a který bude spojovat výrobu a výzkum.

(5) O čínské zahraniční politice

Generální tajemník Hu Jintao ve svém projevu obsáhle vyložil nezávislou mírovou zahraniční politiku, která po 18. sjezdu zajisté nebude otřesena. V současnosti se Čína nachází v rozhodující fázi výstavby poměrně prosperující společnosti. Ovšem aby mohl tento cíl být přibližně v roce 2020 uskutečněn, musí být odvedeno ještě obrovské množství práce, a proto je ještě více potřeba mírové stabilní mezinárodní prostředí.

V kontaktech mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly a rozpory nevyhnutelné a důležité je, jak je řešit. Vůči Číně, „mocnosti“ s 1,3 miliardami obyvatel, velkou rozlohou a procházející rychlým rozvojem, nikdy nepřestaly zaznívat pochybovačné hlasy. V projevu na 18. sjezdu opět jasně zaznělo: Čína pokračuje pod praporem míru, rozvoje, spolupráce a společného zisku. Budoucí vývoj vztahů Číny k mocnostem byl v projevu definován jako: „vztahy mezi mocnostmi nového typu podporující budování dlouhodobého stabilního zdravého rozvoje“. Tzv. vztahy nového typu mezi mocnostmi znamenají řešení problémů všemi mocnosti, tradičními i novými, mírovou cestou a cestou dialogu. Na jednu stranu toho tyto země chtějí společně více učinit pro lidstvo, na druhou stranu také chtějí rozhodně řešit konflikty a rozpory. Vůdčí význam mají především vztahy Číny se Spojenými státy americkými, které jsou nejdůležitějšími, ale také nejkomplikovanějšími bilaterálními vztahy světa.

V projevu na 18. sjezdu výslovně zaznělo, že Čína „vlastním rozvojem přispívá k rozvoji sousedních zemí“. Toto je stejného původu jako politika čínské strany znějící „dobré vztahy se sousedy, sousedi jako partneři“. Po dlouhých letech vzájemně prospěšné spolupráce se Čína stala největším obchodním partnerem většiny sousedních zemí včetně Japonska. Do budoucna bude Čína pokračovat v podpoře spolupráce a společného prospěchu v této oblasti.