Jan Stuchlik, PROFIT

České firmy se mohou podílet na rychlém růstu čínské ekonomiky, který bude stále více záviset na domácí spotřebě. Dobré předpoklady mají strojírenské firmy, výrobci elektroniky, farmaceutické firmy, či společnosti z oblasti finančnictví. Na druhou stranu by Čína ocenila, aby česká vláda poskytla potřebné výhody čínským firmám investujícím v Česku. Jde třeba o snazší přístup k vízům pro personál, říká Jü Čhing-tchaj, velvyslanec Čínské lidové republiky v Praze.

Čína letos schválila 12. pětiletý plán rozvoje. Které akutní problémy musí v příštích letech vyřešit?

Klíčovým cílem nového pětiletého plánu je změnit způsob, jakým se Čína a její ekonomika rozvíjí. Když se podíváte na vývoj v uplynulých třiceti letech, dosáhli jsme impozantních výsledků. Ale nebyli jsme toho schopni způsobem, který by byl efektivní a udržitelný. Používali jsme příliš mnoho zdrojů. Nevyužívali jsme dostatečně efektivně energie. Nestarali jsme se o životní prostředí tak, jak by si obyvatelé Číny přáli. Dopředu se neposunula, tak jak bychom chtěli, ani úroveň technologií, které používáme.

Co musí Čína změnit?

Musíme náš růst a rozvoj přizpůsobit tak, aby byl udržitelný, vycházel vstříc potřebám lidí, bral ohled na životní prostředí. Musíme zlepšit i úroveň vědeckého a technologického rozvoje. Díky tomuto procesu bude rostoucí čínský trh nabízet příležitosti i pro zahraniční firmy. Připravují se nebo se zvažují projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a rozvoje energetických technologií, které umožní splnit cíle pětiletého plánu. Zahraniční firmy by měly sledovat tyto plány a spolu s čínskými partnery hledat způsoby, jak se na nich podílet.

Jedním z hlavních cílů pětiletého plánu je zvýšení domácí spotřeby. Bude vláda klást důraz na to, aby z toho profitovaly hlavně čínské podniky, nebo se otevře i větší prostor pro zahraniční firmy vyvážející na čínský trh?

Funguje to oběma způsoby. Jak se čínská ekonomika rozvíjí, zlepšuje se životní úroveň obyvatel. Adekvátně se bude vyvíjet i jejich spotřeba. V pětiletém plánu centrální vláda řekla, že bude spolu s místními samosprávami pracovat na zlepšování sociálního zabezpečení a financování zdravotní péče pro stovky milionů lidí ve městech a na venkově. Zavázala se zlepšovat služby a poskytnout lepší bydlení. Chce zvyšovat příjmy průměrných domácností třeba prostřednictvím změn ve struktuře daně z příjmu a zlepšení sociálních dávek. Samozřejmě, že tato vyšší spotřeba může být uspokojena domácí produkcí, ale také větší mezinárodní spoluprací. Dovozy do Číny v uplynulých letech rychle rostly. Šanci uspět mají kvalitní a značkové zahraniční výrobky.

Je v plánech vlády i konkrétní cíl pro zmenšení rozdílu v příjmech lidí ve městech a na venkově?

Vláda chce, aby se plody ekonomického růstu a rozvoje rozdělovaly rovnoměrněji. V minulých letech se nůžky mezi obyvateli venkova a západních oblastí Číny a lidmi žijícími na východě a velkých městech rozevíraly. To je velký problém. Proto už podnikáme kroky, které mají tyto rozdíly zmenšit. Už před pár lety jsme spustili rozvojovou strategii pro rychlejší rozvoj západních oblastí Číny.

O jaké projekty jde?

Západní oblasti zaostávaly například kvůli nedostatečnému rozvoji infrastruktury. V uplynulých deseti letech centrální vláda mobilizovala obrovské zdroje, které přesunula do západních oblastí na rozvoj školství, zdravotnictví, infrastruktury. Podporuje čínské podnikatele i zahraniční investory, kteří chtějí v těchto regionech působit. Zároveň vláda podnikla kroky, aby z tohoto rozvoje profitovali i obyvatelé venkova. Jedním z takových opatření byla stabilizace cen zemědělských plodin. Rovněž jsme výrazně rozšířili dosah sociálního systému i na venkovskou populaci. Pro miliony lidí, kteří se za prací stěhují z venkova do měst, jsme zlepšili služby jako třeba zdravotní péči. Poskytujeme lepší vzdělání jejich dětem. Mohou se tak snadněji stát součástí měst, v nichž žijí.

V jakých oborech mohou plány čínské vlády znamenat příležitosti pro české firmy?

Česká republika má velkou mezinárodní konkurenceschopnost v oblastech automobilové a strojírenské výroby, elektroniky, farmaceutického průmyslu či finančnictví. Věřím, že v těchto oblastech mohou čínské a české podniky nalézt obrovský prostor pro spolupráci.

S jakými problémy se mohou při vstupu na čínský trh setkat?

Různí investoři v Číně čelí různým výzvám. Otevírání čínského trhu se nijak podstatně neliší od trhů jiných zemí - vždy je potřeba začít seznámením se se všemi jeho aspekty, zpracovat obsáhlé studie proveditelnosti, najít dobré partnery. Českým firmám bych chtěl vzkázat, že kdo má dobré výrobky, technologie a projekty, kdo si přeje rozvíjet čínský trh a má odhodlání a trpělivost, ten na čínském trhu dokáže uspět. Bohaté zkušenosti s adaptací na čínský trh získaly už známé české firmy jako Škoda či PPF, kteří v Číně mnoho let úspěšně působí.

Čína několikrát potvrdila, že chce pomoci Evropě s řešením dluhových problémů. Proč je to pro Čínu tak důležité?

Evropa Je náš největší obchodní partner. Určitě nechceme, aby měla dlouhodobé problémy, které by jejím zemím měly zabránit v návratu k udržitelnému růstu a rozvoji. To by nebylo dobré pro obchodní a investiční spolupráci mezi Čínou a evropskými státy. Čínské firmy mají investice v mnoha evropských zemích. Pokud se situace zhorší, nebude to dobré pro tyto čínské investiční projekty. Proto doufáme, že Evropa přijme náležitá opatření, která jí pomůže překonat aktuální ekonomické a finanční problémy. Budeme samozřejmě hledat cesty, jak bychom mohli evropským zemím pomoci. Nicméně je jasné, že je především na Evropě, aby nutné změny provedla.

Na druhé straně se i v Číně ozývají hlasy, že obří devizové rezervy se mají použít na domácí rozvoj a ne na nákup řeckých či italských dluhopisů. Jak na tyto názory vláda reaguje?

Nějaká aktiva jsme v Evropě koupili. Čínské devizové rezervy jsou velké. Vždy se bude diskutovat mezi obyvateli, ekonomy, politiky, jak tyto rezervy použít. Je to stejné jako s jakoukoli jinou hospodářskou nebo sociální politikou. Vláda svá rozhodnutí opře o nejlepší dostupné rady od ekonomů a expertů. Devizové rezervy jsou majetkem 1,3 miliardy Číňanů, to je něco, co musí vláda brát v úvahu, když rozhoduje, jak je nejlépe použít.

Jak vnímáte skutečnost, že po letech, kdy byla Čína na západě obviňovaná z příliš levného vývozu, manipulace s měnovým kurzem či oportunistické obchodní politiky, se najednou na Čínu pohlíží jako na zachránce, který například pomůže vyřešit evropskou dluhovou krizi?

Budujeme dobré vztahy se všemi zeměmi světa. Ty, stejně jako Čína, z této spolupráce měly prospěch. Nemyslím si, že kritika Číny, kterou zmiňujete, je většinovým názorem. Ani se nedá říct, že najednou by světoví lídři ve velkém přijížděli do Pekingu se žádostí o pomoc. Přicházejí konzultovat nejlepší možné způsoby, jak můžeme společně řešit následky nynější krize. Jen společným úsilím států můžeme nynější problémy překonat. Čína v tomto není výjimkou, protože je nedílnou součástí globálního ekonomického systému a chce v něm hrát konstruktivní roli.

Čím se chce Čína podílet na překonání evropských problémů?

Od vypuknutí evropské dluhové krize Čína stále zvyšuje držení evropských dluhopisů. Čínská vláda často organizuje nejrůznější obchodní mise, které přijíždějí do Evropy a evropskému výrobnímu průmyslu přinášejí množství zakázek. Za první tři čtvrtletí tohoto roku dosáhl dovoz z EU do Číny 265,3 miliardy dolarů, což představuje nárůst o téměř 30 procent. Za podpory a pomoci čínské vlády se v první polovině letošního roku zvýšil příliv čínských investic do EU o 99,2 procenta. Ve snaze zmírnit v EU hospodářské potíže, stimulovat zaměstnanost a podpořit urychlení obnovy hospodářství tak poskytla Čína Evropě velkou pomoc.

Jaké podpory využívají čínské firmy při expanzi do zahraničí?

Čínská vláda konkrétními opatřeními při uskutečňování strategie „go out“ poskytuje čínským podnikům mnohostrannou pomoc při investování v zahraničí. V oblasti měnového uspořádání aktivně podporuje internacionalizaci čínského jüanu, aby se zabránilo kolísání směnných kurzů. Čínská vláda také podepsala se 130 zeměmi a regiony bilaterální dohody o ochraně investic, s 96 zeměmi a regiony podepsala dohody o zamezení dvojího zdanění, čímž poskytuje právní ochranu zahraničních investic čínských podniků.

Jak se to projevilo na výši čínských investic v cizině?

Tempo zahraničního investování čínských podniků v posledních letech výrazně zrychlilo, rozsah investic neustále roste a oblasti investování se rozšiřují. Do konce loňského roku dosáhla celková čistá hodnota čínských investic do zahraničí 317,2 miliardy dolarů. Jen za letošní první tři čtvrtletí Čína uskutečnila zahraniční investice v hodnotě 44,6 miliardy dolarů, což představuje poměrný nárůst o více než 10 procent za rok. V Česku v posledních letech investovala řada čínských společností, včetně ZTE, Huawei, Maling, Noark či YAPP Automotive .

Existují pro čínské firmy nějaké významné překážky při jejich působení v Česku?

Obracíme se na českou vládu, aby za účelem pokračování čínsko-české spolupráce v oblasti investic podnikala další aktivní a konstruktivní kroky, například aby čínským investorům poskytla potřebné výhody v otázce víz pro personál. Nicméně naše velvyslanectví zároveň čínským společnostem aktivně představuje Českou republiku a podporuje čínské podniky, aby vstoupily na český trh.

CV Box

Jü Čhing-tchaj (55)

Ve státní správě začínal jako úředník odboru států západní Asie a severní Afriky na ministerstvu zahraničních věcí ČLR. Poté působil v diplomatických funkcích na velvyslanectví v Jordánsku, Egyptě a jako rada Stálé mise ČLR při OSN. Před příjezdem do České republiky byl velvyslancem v Tanzánii a následně mimořádným zmocněncem při vyjednávání o klimatických změnách. Jako velvyslanec v Česku působí od roku 2010.