Smlouva mezi Ústřední lidovou vládou a místní vládou v Tibetu o opatřeních k mírovému osvobození Tibetu
   Tibetská národnost je jednou z národností s dlouhou historií života na území Číny a jako mnoho jiných národností vykonanávala svou slavnou povinnost k vzniku a rozvoji naší velké vlasti. Za posledních 100 let i více však pronikaly do Číny imperialistické síly a v důsledku toho pronikly i do tibetské oblasti a nesly s sebou všechny druhy podvodů a provokací. Jako předchozí reakční vlády i kuomintangská reakční vláda pokračovala v uplatňování politiky útlaku a zasévání neshody mezi národnostmi, vyvolávala rozdělování a rozklad mezi tibetským lidem. Místní tibetská vláda nečelila těmto imperialistickým podvodnům a provokačním akcím a uplatňovala nepatriotický postoj vůči vlasti. Za těchto podmínek tibetská národnost a lid byly utápěny do hlubin zotročování a utrpení.
   V roce 1949 bylo dosaženo podstatného vítězství v celonárodním měřítku v čínské lidové osvobozenecké válce. Společný domácí nepřítel všech národností-kuomintangská reakční vláda-byl svržen. Společný zahraniční nepřítel všech národností-imperialistické síly-byl vyhnán. Na tomto základě bylo vyhlášeno založení Čínské lidové republiky a Ústřední lidové vlády. Na základě společného programu schváleného Čínským lidovým politickým poradním shromážděním prohlásila Ústřední lidová vláda, že všechny národnosti na území Čínské lidové republiky jsou si rovny a že mají uskutečnit jednotu a vzájemnou pomoc a postavit se proti imperialistům a svým veřejným nepřátelům, tak aby se Čínská lidová republika stala zemí bratrství a spolupráce, složenou ze všech svých národností.V rámci velké rodiny všech národností Čínské lidové republiky, tam, kde jsou koncentrovány národnostní menšiny, se má uplatňovat národní regionální autonomie, a všechny národnostní menšiny mají mít svobodu na rozvoj svého mluveného a psaného jazyka a uchovat či reformovat své zvyky a obyčeje i náboženské víry a že Ústřední lidová vláda bude napomáhat všem národnostním menšinám rozvíjet svoji politickou, kulturní a výchovnou konstruktivní činnost. Od té doby všechny národnosti v zemi s výjimkou těch, které žijí v oblastech Tibetu a Tchaj-wanu, byly osvobozeny. Pod společným vedením lidové vlády všechny národnostní menšiny mají plné právo na národní jednotu a vybudovaly či budují národnostní regionální autonomii.
   V zájmu toho, aby vlivy agresivních imperialistickch sil v Tibetu byly úspěšně odstraněny, aby bylo dovršeno sjednocení území, a suverenita Čínské lidové republiky byla obnovena a národní obrana byla zajištěna, v zájmu toho, aby tibetská národnost a lid byly svobodny a navráceny do rodiny Čínské lidové republiky, aby se těšily stejným právům a n&