Dámy a pánové, přátelé,

      Dobrý večer! Děkuji předsedovi Československého ústavu zahraničního panu Jaromíru Šlápotovi za pozvání, díky němuž mám příležitost se zde s Vámi setkat a ohlédnout se za vývojem nové Číny a čínsko-českých vztahů a zároveň nastínit příznivé vyhlídky vzájemné spolupráce a spolupráce Číny se zeměmi střední a východní Evropy.

      Za šedesát pět let existence nové Číny v naší zemi neustále probíhají změny, které lze označit za zásadní. V průběhu těchto šedesáti pěti let Čína nejen vyřešila otázku základního zabezpečení svého obyvatelstva, ale také se stala druhou největší ekonomikou světa, nejen ukončila válku a chudobu v zemi, ale také našla vlastní vhodnou cestu rozvoje – cestu socialismu s čínskými rysy. Čína se nejen aktivně zapojila do mezinárodního systému, ale také podstatně přispěla k světovému míru a prosperitě.

      Dnešní Čína se každým dnem rozvíjí a činí pokroky, každý den světu ukazuje „čínskou rychlost", přepisuje jednu kapitolu historie za druhou a vytváří nová a nová „poprvé".

      Celková suma dovozu a vývozu Číny v minulém roce dosáhla 4,16 bilionu USD, což je nejvyšší hodnota světa.

      V nejnovějším žebříčku pěti set nejsilnějších společností světa sestaveného časopisem Fortune se objevila stovka čínských firem, což představuje rekordní hodnotu.

      Čínská soukromá firma Alibaba nedávno uvolnila primární emisi akcií, která se setkala s mimořádným zájmem investorů a díky tomu svou hodnotou vytvořila světový rekord.

      Každý rok je z Číny přijato přes sto šedesát milionů patentových přihlášek nejrůznějšího druhu, což ze země v tomto ohledu činí světovou supervelmoc.

      V Číně každým rokem přibývá sedm set milionů absolventů vysokých škol. To je vyšší suma než celkový počet obyvatel mnoha zemí.

      Délka sítě vysokorychlostních železnic v Číně přesahuje dvanáct tisíc kilometrů, což představuje přibližně polovinu celkové délky na světě.

      V loňském roce z Číny vycestovalo do zahraničí za účelem turismu téměř 100 milionů osob a Čína se tak stala největším trhem, z nějž pocházejí klienti cestovního ruchu.

      Útraty čínských turistů v zahraničí loni dosáhly celkové výše 102 miliard USD, což je světově nejvyšší suma.

      Tato čísla jsou však jen zlomkem celkového rozvoje a pokroku Číny. Pro budoucí rozvoj jsme stanovili ambiciózní cíle, kterými jsou dva tzv. (takzvané) „cíle století", což znamená uskutečnění tzv. (takzvaného) „čínského snu" velkého obrození čínského národa. Současně jsme si jasně vědomi toho, že Čína je rozvojovou zemí s 1,3 miliardami obyvatel a že stále existují problémy s rovnoměrností, koordinací a udržitelností jejího rozvoje. Proto je potřeba, abychom zajistili všestranné prohlubování reforem, rozšiřování otevřenosti vůči světu, změny způsobu růstu, úpravy ekonomických struktur, optimalizaci správy společnosti, zvyšování kvality života obyvatelstva a ochranu životní prostředí.

      V pozitivní vyhlídky rozvoje Číny máme plnou důvěru. Sen o lepší budoucnosti čínského národa souvisí a je propojený s nadějemi na mír a rozvoj všech národů světa. Přejeme si   společně s ostatními zeměmi včetně České republiky sdílet příležitosti a společně prosperovat.

Dámy a pánové, přátelé,

      Česká republika je zemí, ke které má čínský národ zvláště blízký vztah. Nikdy nezapomeneme, že šestý den po založení Čínské lidové republiky se tehdejší Československo stalo čtvrtým státem, který s novou Čínou navázal diplomatické vztahy. Československo pro budování nové Číny poskytlo drahocennou pomoc, která přišla v pravý čas. Do daleké Číny vyslalo skupiny odborníků, akademiků a inženýrů, kteří zde jejímu rozvoji obětovali svůj čas a energii. O tomto nezapomenutelném období dějin dodnes svědčí kamenný reliéf na tzv. Farmě česko-čínského přátelství ve městě Cangzhou, provincii Hebei, který v dobové scéně zobrazuje české odborníky v Číně a čínské řidiče traktorů. Od sedmdesátých let minulého století projížděly přes třicet let ulicemi i uličkami Pekingu autobusy značky Škoda a dnešní mladá generace narozená v 80. (osmdesátých) letech si v srdcích uchovává krásné vzpomínky na dětství s animovanými příběhy roztomilého Krtečka. Ačkoliv se v symfonii vztahů mezi oběma zeměmi vyskytly i některé disharmonické tóny, hlavním motivem byla vždy přátelská spolupráce.

      Za společného úsilí obou stran obnovily čínsko-české vztahy letos v dubnu svoji sílu a vitalitu a dostaly se na nový výchozí bod. Českou republiku před nedávnem navštívil vicepremiér Číny Zhang Gaoli, který se zde zúčastnil Setkání regionálních představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy a zároveň se sešel k obsažným rozhovorům s prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou. Tato návštěva přinesla spolupráci 16+1 i bilaterálním vztahům množství nových podnětů.

      V současné době dochází k uvolňování obrovského potenciálu vzájemných vztahů a obě strany mají silnou ochotu ke spolupráci. Obě strany právě aktivně připravují návštěvu prezidenta Zemana v Číně a přejí si posílit praktickou spolupráci v oblastech obchodu, investic, vědy a techniky, zdravotnictví či cestovního ruchu.

Dámy, pánové, přátelé,

      před třemi lety se ve Varšavě setkali vedoucí představitelé Číny a šestnácti zemí střední a východní Evropy a zahájili tzv. (takzvanou) „spolupráci 16+1". Tato nová platforma pro spolupráci získala ve všech sedmnácti zemích aktivní odezvu, spolupráce se rozvíjí každým dnem a přináší stále nové výsledky. Za podpory čínského kapitálu dosahuje spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy na velkých projektech jako výstavbě elektráren, dálnic atd. významných pokroků. Zahájena byla činnost „Fondu pro investiční spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy", jehož objem v první fázi činí 500 milionů USD. První přeshraniční projekt – železnice mezi Maďarskem a Srbskem– se právě stabilně rozvíjí. V Maďarsku vzniklo Centrum pro spolupráci a koordinaci cestovního ruchu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Letos v srpnu bylo v Praze uspořádáno druhé Setkání regionálních představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy a sídlo budoucí Asociace guvernérů a hejtmanů „16+1" se bude nacházet právě v Praze.

      Ekonomiky Číny a zemí střední a východní Evropy jsou vysoce komplementární. Obě strany mohou rozšířit vzájemný obchod a dosáhnout tak co nejdříve cíle obchodní výměny ve výši 100 miliard USD. Obě strany mohou posílit spolupráci v oblastech železnic, silnic, přístavů, energetiky atd., aby se země střední a východní Evropy staly předmostím pro investice čínských podniků v Evropě. Země střední a východní Evropy zaujímají zjevně výhodnou polohu mostu spojujícího eurasijský kontinent. Čína má zájem zaměřit se společně se šestnácti zeměmi střední a východní Evropy na podporu budování vzájemného propojení Asie s Evropou a spojit tuto činnost s dalšími hlavními iniciativami spolupráce napříč kontinenty, jako je např. iniciativa ekonomického pásu podél Hedvábné stezky.

      Platforma spolupráce „16+1" poskytla čínsko-české bilaterální spolupráci nový prostor a nové příležitosti. Při této příležitosti oslav šedesátého pátého výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou upřímně doufáme, že mezi Čínou a Českou republikou a jejich národy bude panovat vzájemná úcta a důvěra a probíhat vzájemně výhodná spolupráce. Doufáme, že vztahy mezi oběma zeměmi se ve zdravých kolejích budou rozvíjet ještě rychleji a lépe. Doufáme také, že všichni přítomní budou svými silami pokračovat v péči a podpoře rozvoje vztahů mezi oběma zeměmi.

      Děkuji!